Osamělé srdce

21. října 2014 v 15:35 | Carina |  Něco, co se rýmuje
Tato další báseň se týká povídky, kterou netřeba více rozebírat, protože se o ní až moc zmiňuji. Nazývám jí Hausbótová válka, a je to přesně o tom, o čem vypovídá název. Toto je další Chrisův výlev sentimentality, nic více. Odehrává se to někde uprostřed příběhu. On sice stále neví, proč Sallynella překročila linii, ale přestal jí za to nenávidět. Berte to prosím s rezervou, dopsala jsem to asi minutu předtím, než jsem šla spát, a předtím jsem se ještě k tomu učila do školy. No ,snad se to bude alespoň někomu líbit.
P.S.: Inspirováno, ehm, pardon, vykradeno z Lady Starlight, což je píseň od Scorpions, a trochu od té samé kapely i z písně Still loving you.

Osamělé srdce

Za temnoty noci
vzhlížím převysoko k oblakům,
oddávám se marným snům,
zařící slunce stále prosím,
abych ti mohl být nablízku.

Počítám nebeské hvězdy,
pod osamělými mračny,
ptám se, proč strach je tak lačný,
proč nemohu spojit naše světy,
když ten můj je tak prázdný.

V mých vzpomínkách jsou uloženy dny
slunce zářivého jako naše láska,
proč jen musela být tak vratká,
a mně zůstaly jen sny,
tvé srdce se zdá být příliš chladné.

Vzpomínám si na opuštěné zátoky,
jež patřily pouze našim srdcím,
a přestože dobře vím,
že zbytečně skládám tyto sloky,
stále tě miluji.

Copak na lásce závisí boj,
toto nemůže být konec,
náš vztah neovládá krev přec,
stále můžeme plout jako jeden voj,
netřeba překračovat další linii.

Nechci být tvůj nepřítel,
když topím se ve tvých očích,
když procházíme se po vracích,
na této cestě vítej,
neboť zbyly z naší lásky.

Chtěl bych po tvém boku zemřít,
než žít bez světla,
naše štěstěna by rostla a kvetla,
tak proč nemohla navždy zde být,
proč jsme museli zabít naši lásku?

Mé tělo je stále mladé,
ale mé srdce stárne,
v hrozbě dávné,
že nenávist si podmínky klade,
a všichni jí musíme naslouchat.

Cožpak jsem zranil tvou duši,
proč jsi odešla tak náhle,
uprostřed války nelítostné a táhlé,
proč nemohu slyšet tvůj hlas v uších,
překročila sji linii pro pýchu?

Nechceme dále bojovat,
chceme se povznést ke hvězdám,
proč své srdce náhle nezním,
ale chtěl bych ti do dát,
jen abych ti byl nablízku.

Daroval bych ti vše,
i kdybych nic neměl,
jen kdybych k tobě přiblížit se směl,
nyní jsme však srdce dvě
valčící na opačných stranách.

Dny, kdy jsme byli jako jeden,
jsou dávno vichrem odváty,
v bojích žádný život není svatý,
protože jednou nadešel den,
kdy mír nahradil zmatek.

Tak mi pověz,
proč mi na tobě stále mi tak záleží,
proč bez tebe v temnotě ležím,
a plazím se daleko od hvězd,
proč nemohu tě nenávidět?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaké oči jsou podle vás nejhezčí?

Zelené 24.5% (26)
Modré 41.5% (44)
Hnědé 20.8% (22)
Černé 6.6% (7)
Šedé 2.8% (3)
Zlatavé 2.8% (3)
Jiné(jaké) 0.9% (1)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama