Abeceda výmluv, které (doufám) nikdy nikdo nepoužije

15. prosince 2014 v 19:38 | Carina |  Zbytečnosti
Aneb klasický příklad toho, čím se s Kate bavíme v matematice. Upozorňuji předem, že to opravdu není myšleno vážně, a mysím, že naše záchvaty smíchu bych nepřála ani svému největšímu nepříteli. Prostě jsme se vykašlaly na rýsování úseček, a místo toho psaly tento připitomělý seznam výmluv do školy, jak se pojistit, aby si někdo náhodou nemyslel, že jsme na tu hodinu matematiky přišli opravdu pozdě schválně, které opravdu nepoužívejte, prosím! Zkusily jsme se to udělat od A do Z, a věřte nebo ne, ono se nám to docela povedlo. Směji se ještě teď, když to po nás čtu.
Tento článek je poněkud o ničem, ale nebojte se, zítra přidám další kapitolu!

A zde jsou ty výmluvy:


a) Omlouváme se, paní profesorko, ale neumíme poznávat hodiny (No, ono to u nás zase není tak nepravděpodobné...)

b) Paní profesorko, uzavřely jsme domluvu s mimozemšťany a ti nás vracejí jen na přestávky. Což je taky důvodem, proč nenosíme ani domácí úkoly (No a co? Výmluva hned na dvě věci!)

c) Paní profesorko, on zvonil nějaký zvonek? Cože? Odkdy zvonění značí začátek hodiny? (Náš zvonek má docela otravný zvuk, takže je to vysoce nepravděpodobné, ale co už).

d) Paní profesorko, tady máte písemné potvrzení- jsme alergické na matematiku... (Hepčíí!)

e) Paní profesorko, omlouváme se, my jsme vážně chtěly na tu hodinu přijít, jenže jsme si spletly budovy...byly jsme tak zklamané, když jsme zjistily, že v knihovně se ta hodina nekoná! (Ano. A záhadně jsme si tam vypůjčily asi deset knih.)

f) Naše nejhlubší omluvy, paní učitelko, ale náš slon potřeboval nutně k veterináři (To doma nikdo z vás nechová slony?)

g) Paní profesorko, utekla nám kočka a musely jsme za ní běžet až do Ostravy. (No, pokud by to byla Zuzana, je to i docela možné. Pamatujete si ještě na Zuzanu z té ruské scénky, kterou jsme pak nezapomněly strčit i do Cest jiným osudem?)

h) Je nám moc líto, opravdu, ale věc se má takto, paní profesorko: My jsme na tu matematiku opravdu chtěly přijít, ale zapomněly jsme si do ní sešit a bylo nám to tak moc líto, že jsme přes samý žal na tu hodinu raději nešly. (Ale no tak. Mám pocit, že můj sešit už ani nežije)

ch) Paní profesorko, to byla hrůza! Ty dveře vážně nešly otevřít...ale my se opravdu snažily se do té třídy na tu hodinu dostat, přísaháme! (Náhodou, to se nám stává úplně běžně...Ale většinou to bohužel stihneme na hodinu.)

i) Paní profesorko, při vší úctě, nemohly jsme přijít na hodinu, neboť jsme slavily svátek čísla 3, kdy by nás jiná čísla ohromně znechucovala! (A neměly bychom jí spíše tím pádem požádat, aby nám zadávala jen příklady s trojkami?)

j) Paní profesorko, fňuk, my se moc omlouváme, ale stala se katastrofa! Onemocněl nám kaktus! Víte, on nechtěl vůbec pít! Přece jsme ho nemohly nechat zemřít na žízeň! (Aneb když středoškolačky nedávají pozor i na hodinách biologie...)

k) É...dobrý den. My víme, že jsme přišly pozdě, ale tomu neuvěříte! Cestou do školy jsme zabloudily a omylem nasedly do letadla, které s námi odlétlo do Itálie, kde jsme si prostě musely postavit hrad! Ale to všechno omylem! (Hrad z písku, pochopitelně. Otázkou ale zůstává, proč jsme se sakra z té Itálie vracely...)

l) Uhm...zdravíme...kde to jsme? Zrovna nás přepadla (na každou hodinu matematiky vracející se) amnézie, bude to v pořádku, až zazvoní na přestávku. (To by se nám také klidně mohlo stát! Matematika otupuje naše buňky.)

m) Paní profesorko, my vážně ani nevíme, jak se za to omluvit...ale...my jsme se ztratily po cestě do školy! Ne, vážně! Ta ulice, po které obvykle chodíme, prostě zmizela! (Bez ohledu na to, že ji prostě nepřehlédnete. A bez ohledu na to, že do školy jezdíme autem.)

n) Paní profesorko, my jsme si ale dnes skoro celý den myslely, že je neděle! (Já si dny také pletu úplně běžně. Jenže mamka mě vždycky upozorní, že mám jít do školy. Ach jo!)

o) Cože? Odkdy chodíme na střední školu? A nám bylo divné, že nás na základní škole poslali pryč... (Díkybohu. Těch pět hnusných barevných kvádrů mi opravdu nechybí, a nemám tušení, proč bych tam dobrovolně znovu šla.)

p) Paní profesorko, nemohly jsme přijít na hodinu matematiky, protože nás nenapadla adekvátní výmluva pro absenci v chemii. (Zajímavá výmluva. Skvěle tím dokážete, že jste se neulévali ze školy, že?)

q) Paní učitelko, to je hrozné nedorozumění! Když jsme si doma házely runou, vyšlo nám, že dneska ani žádná matematika není! (Ano. Ta runa se totiž jmenuje Hlupačka. Bylo nám asi třináct, a rozhovor mezi námi a ní probíhal nějak takto: "Jsi hloupá?" Ano. "Myslíš to vážně?" Ne. Myslím, že ta runa s námi vtipkovala, ale kdybychom se jí zeptaly, jestli na náš dům spadne meteorit, beztak by odpověděla, že ne, a za deset sekund bychom byly mrtvé.)

r) Paní profesorko, my jsme ale opravdu nemohly přijít! Zdivočely nám všechny domácí spotřebiče a my jsme je musely pochytat! (No, u Kate se to opravdu může stát. Její domácí spotřebiče buďto v sobě ukrývají šotky, nebo výrobce zapomněl, že by neměly poskakovat.)

s) Omlouváme se, paní profesorko, všechny naše boty zmizely! (Zajímavé, když jezdíme autem, že?)

t) Paní profesorko, omlouváme se, ale když u nás byl včera večer zloděj a ukradl nám všechna pravítka a kružítka! (Jaká pravítka? Já totiž žádné nemám už odnepaměti...)

u) Paní profesorko, stala se nám příšerně ponižující věc! Po cestě do školy nás přepadl gang pouličních loupežníků- uplatily jsme je aktovkami, aby nás nechali žít! Uznejte, že s takovou hanbou jsme na tu hodinu nemohly! (Ano. Otrávily jsme ten gang příklady z matematiky. Jak ďábelské.)

v) Paní profesorko, je nám to nesmírně líto, ale cestou do školy se před námi náhle zjevily masožravé rostliny! Udusily se našimi domácími úkoly z matematiky, takže jsme je musely vypracovat znovu! (Bez ohledu na to, že jsme ani žádný neměli.)

w) Tak počkat...ta exkurze nebyla dneska? Nám to bylo hned divné, že zbytek třídy nepřišel! (Bez ohledu na to, že žádné exkurze nemíváme...)

x) Paní profesorko, my stávkujeme kvůli...é...nespravedlivému zacházení se sešity! Chceme, aby bylo trestné do nich psát čísla! (Náhodou, to bych nejradši udělala!)

y) Omlouváme se, ale zapojily jsme se do projektu "Zachraňte propisky", nemohly jsme bezcitně plýtvat inkoustem! (Ale já propisky stejně nevedu! Už vám někdy prošel test napsaný tužkou, a dostali jste z něj jedničku?)

z) Paní profesorko, promiňte, ale včera jsme byly u lékaře, on nám diagnostikoval dyslexii na čísla a zakázal nám pobyt na hodinách matematiky! (Já tu dyslexii na čísla nicméně opravdu mám. Bohužel mi to ale žádný lékař zatím nepotvrdil.)


Doufám, že se vám tento článek alespoň trochu líbil!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kate Černobílá Kate Černobílá | Web | 15. prosince 2014 v 20:01 | Reagovat

Ups! Výmluvy dobré, opisovatelka neschopná! Ne, že bych neuměla pravopis, jenže já to napřed přepisovala s koncovkami mužského rodu ("zjistili", místo "zjistily"), ale pak mi to přišla autentičtější půvoní verze v ženském, ale pár sloves jsem přehlédla! Omlouvám se! Oprav prosím tě e), ale nemůžu zaručit, že nejsou i někde jinde! Zatraceně, příště asi opisuješ ty, protože i takový úkol je nad mé síly...

Mimochodem, sice nevím, jak se ti podařilo mít společný článek lepší, ale je to tak :) Já to mám bez těch poznámek takové suché...také mě jich pár napadlo, ale řekla jsem si, že už nemám právo do toho něco vpisovat, že by to nebylo fér k tobě...a ty tvé poznámky jsou dokonce i mnohem lepší než ty výmluvy samotné :) Zase jsi mě shodila ze židle a mamka se přišla podívat, čemu se tak chechtám...

2 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 15. prosince 2014 v 20:18 | Reagovat

[1]: Omlouvám se. Té shody přísudku s podmětem jsem si nějak nevšimla. Hned to opravím.
Děkuji. A vážně ti nevadí, že jsem tam ty poznámky přidala?

3 Kate Černobílá Kate Černobílá | Web | 15. prosince 2014 v 20:52 | Reagovat

[2]: Nevadí, samozřejmě! Naopak, je moje vina, že je tam nedopsala první! Proč by mi to mělo vadit, když je to stejně celé z více než poloviny tvá práce?

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 15. prosince 2014 v 21:00 | Reagovat

[3]: Tak to pozor. Dělaly jsme to přece přesně půl na půl, ne snad?

5 Em Age Em Age | Web | 16. prosince 2014 v 10:28 | Reagovat

To je docela dobré. :D
I když nereálnné, no, ale to nevadí. :D

Můj spolužák rád chodil místo školy do jedné senzační kavárny. Jednou jsem ho tam potkala, když jsem zatahovala školu. :D
"Moniko, co ty tady?" :D
"Ále, nechce se mi do školy... co ty?"
"Stejně." :D

6 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 16. prosince 2014 v 14:01 | Reagovat

[5]:Ale ty výmluvy měly být nereálné :-)
Děkuji moc. Ten rozhovor mě rozesmál.

7 Hermi Hermi | Web | 16. prosince 2014 v 15:15 | Reagovat

Jé, já to ještě neokomentovala? No je to opravdu podařené! Docela jsem se nasmála! Díky moc, protože polovinu z nich určitě využiju! Úplně vidím, jak přijdu do třídy o půl hodiny pozdě na matiku a "Pane profesore, mě cestou do školy přepadlo několik masožravek. Naštěstí se udávily mými domácími úkoly." XD

8 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 16. prosince 2014 v 16:34 | Reagovat

[7]: Musela bys doufat, že má váš pan profesor dobrou a vtipnou náladu :-)
Jinak, moc děkuji, za sebe i za Kate.
A ty masožravky jsou má práce :-)

9 Drum and base Drum and base | 18. prosince 2014 v 9:32 | Reagovat

vykuř pero Karinh

10 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 18. prosince 2014 v 12:13 | Reagovat

[9]: Tak tu poznámku jsem příliš nepochopila...

11 Terezka Terezka | 18. prosince 2014 v 15:05 | Reagovat

Super výmluvy smála jsem se u nich a nedokážu pochopit jak jste jich mohly vymyslet tolik.

12 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 18. prosince 2014 v 17:39 | Reagovat

[11]: Děkuji moc. No, alespoň vidíš, jak moc jsme v té matematice dávaly pozor...

13 Terka Terka | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 11:10 | Reagovat

Že otrávily jsme gang příklady z matematiky. :D Dobrý nápad na abecedu výmluv, myslím, že by to klidně mohlo být na titulce. :)

Opravdu jsem se zasmála. :)

14 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 21. prosince 2014 v 18:15 | Reagovat

[13]: Děkuji moc. Jsem ráda, že jsem tě alespoň trochu rozesmála...

15 Eliza Eliza | Web | 22. prosince 2014 v 11:22 | Reagovat

Náhodou, já bych z toho něco klidně použila xD Minimálně v kontextu ironie a přesně na matikářku, jak já jí nenávidím xD
Zasmála jsem se, super :D

16 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 22. prosince 2014 v 11:27 | Reagovat

[15]: Děkuji moc. Chtěla bych vidět, jak by se tvářila :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama