Pomoc, hadi a dinosauři v laboratoři!

23. ledna 2015 v 21:00 | Karin |  Deník šílenkyně
Ne, ne, ne, nedala jsem se na chemickou dráhu a nevytvořila syntězované dinosaury a hady, jak byste asi hádali z toho nadpisu. Kdo jsem? Arimer? Ne, vážně, půjde o docela nudnou stížnost na laboratorní práce ve škole, a na školský systém vůbec.

Dobře, a co v nadpisu dělají ti dinosauři? Hned to vysvětlím- když jsme totiž ve středu měli laboratorní práce z biologie, zjistila jsem, že mi někdo na mé pracovní místo postavil sádrové modely dinosaurů. Skvělé, sice byly krásné, ale myslím, že výmluva: Paní profesorko, promiňte, nemohla jsem vyplnit protokol, protože mi zavazeli dinosauři, zní alespoň tak pitomě, jako ty, z kterých jsem tvořila onu abecedu, jestli si na to ještě pamatujete, až na to, že tentokrát by to byla i pravda.

A co ti hadi? No, totiž, v té samé laboratoři máme i terárium s nějakým hadem, úžovkou, jestli se nepletu. Vždy na něj zírám, když čistě náhodou skončím práci dříve.

Dobře, a teď už k hlavnímu obsahu článku. Podívejte, já chápu, že s odpoledním vyučováním na gymnáziu se musím smířit, ale proč sakra zrovna laboratorky? Jednou za měsíc je máme z biologie, a vždy o týden dříve i z fyziky. Ale podle mě je zrovna toto absolutně postavené na hlavu, když vím, že ani z jednoho předmětu tedy nebudu maturovat. Ale dobře, i kdyby- v třeťáku si stejně vybíráme semináře, tak proč nás mučí všechny s laboratorními praxemi už teď. Nemyslím si, že by nám to k něčemu bylo, protože vám hned prozradím, jak to děláme, a co v tom vlastně děláme.

Tak tedy biologie: No, posledně jsme měli rozkrájet rajče, příčně i podélně, zakreslit ho, a popsat. A to vám ještě říkám zjednodušeně, doopravdy mi trvalo pět minut přijít na to, co to zadání vůbec znamená. Dále jsme měli to samé udělat s jablkem. A teď se podržte- z obojího vypreparovat jedno semínko, rozpůlit ho, a pozorovat pod mikroskopem. A v poslední řadě zakreslit semeno jasanu (to je takové to okřídlené), pak ho opět rozřezat, a pozorovat pod mikroskopem nějakou skulinu, či co vlastně. A takové jsou všechny ty hodiny! Navíc, chápu, proč se nakonec dávají takové ty teoretické otázky, které jsme měli z toho mikroskopování zjistit, ale ty laboratorky mají ještě jednu otázku, která zní nějak takto: "Co vás zaujalo?" Nic tam pochopitelně napsat nemůžu, to, co jsem se dozvěděla, byla přece v minulých otázkách, tudíž má oblíbená odpověď je: "Dozvěděla jsem se, jak lépe rozpoznat semeno... Práce byla zajímavá...." (lež jako věž)A to nějak vypoví o naší práci?

A nejen, že to je úplně k ničemu, ale já bych potřebovala ty dvě hodiny laboratoří, abych vůbec chytila zrcátkem mikroskopu světlo. A když už se mi to povede, někdo mi do toho strčí, nebo ještě lépe- dobře, strčím ten blbý preparát pod čočku...ale vidím jen tmavou hnědou či černou skrvnu v bílém poli! A když si to zvětším, tak se prostě zvětší i ta skvrna. Ale ne, občas je i zelená, abych tomu nekřivdila. Takže to většinou stejně od někoho obkreslím, nebo si tipnu, jak by to asi mělo vypadat.

Ještě štěstí, že pitvání živočichů už je dobrovolné, protože to by se mnou asi seklo.

A fyzika je ještě lepší. Tam sice děláme pokusy, to je pravda, ale jelikož si pamatuji jen dvě laboratorky asi tak z pěti, a u obou šlo o měření času (za chvíli vysvětlím, proč si je pamatuji), takže ty pokusy nejsou moc záživné. Navíc, já a Kate se u toho pravidelně hádáme (samozřejmě, že ne o fyzice). Ještě jsem nezažila laboratorky z fyziky, kde bychom se nepohádaly.

Dobře, a ty dvě laboratorky si pamatuji, ne proto, že by mě nějak bavily, ale proto, že u jedné jsem málem spadla ze stolu (musely jsme ze dvou a půl metru pustit korek, co jsem měla dělat?), a u té druhé jsem si celé dvě hodiny pořád dokola notovala Passion rules the game od Scorpions, nahlas (poštěli jsme ocelové kuličky a sledovali jejich traektorii, co chcete? Tudíž to byla jediná laboratorka, kde jsem málem neusnula, protože u zpívání se spí špatně).

Ale nejhorší na tom není provádět ty pokusy, náhodou, to je docela zábava. Zapisování výsledků bych také nějak přežila...ale počítání relativních a absolutních chyb? Víte, ono to v reálu znamená, že počítáte šílenými vzorečky, o kolik jste se spletli. A když vám výjdou více než 3% (mě jednou vyšlo 5,8%, jinak se do toho většinou vlezu, ale pan profesor mi to pro jednou odpustil), celá vaše práce výjde nazmar, a musíte to dělat úplně od znova (abyste nakonec zjistili, že jste udělali chybu v počítání jedné z těch chyb). a to prosím musíte počítat u každého výsledku, který vám vyšel. Točí se vám už hlava? To není všechno!

A také, když už si něco dejme tomu naměříte, musíte od toho vypočítat průměr, díky tomu zjistit, o kolik se každý výsledek liší od toho průměru, tu odlišnost umocnit na druhou, a pak s tím pracovat u propočítávání té chyby (teď nevím které, protože tu jednu vypočtete pomocí té druhé).

A je tu ještě něco- v laboratorkách z fyziky se narozdíl od biologie nedá ani opisovat. Protože to každému vychází trochu jinak, a pan profesor si to nejspíš hlídá.

Vlastně ani nevím, které mám méně ráda, ale asi ty z fyziky, protože se v nich musí počítat, a já a matematika si příliš netykáme, bez ohledu na to, že máme povoleny kalkulačky. Navíc, jak jsem již zmínila, jsou skvělou ukolébavkou.


Dobře, to všechno by se dalo nějak přežít....kdyby vás kvůli tomu ve škole nedrželi až do čtvrt na čtyři, mnohdy i déle, když to nestihnete (v případě biologie. V případě fyziky tu práci dostanete domů. Nevím, co je horší). A "nejlepší" na tom je...že mě nic z toho absolutně nezajímá. Šla jsem na gymnázium s tím, že tyto předměty prostě nějak přetrpím, protože z nich stejně nechci maturovat. Tak proč musím dělat ty zatracené laboratorky, jejíchž výsledek nám mimochodem stejně buď řekne rovnou zadání toho úkolu, nebo nějaký profesor, takže to není žádné překvapení?!

A nejhorší, nejhorší na tom je, že když nějaké laboratorky mají odpadnout, vždycky, vždycky odpadnou jen kvintě (my jsme prvák. Když my laboratorky mít nemáme, protože nejsou naše týdny, mají je oni, a naopak. Takže by se dalo říct, že kdybychom byli na základně, oni jsou taková 1.A, a my 1.B. Až na to, že u nás jsme 1. A, a oni 5. P, protože už tam jsou pátým rokem, jelikož chodí na osmiletý gymnazijní obor). Dobře, jednou odpadly nám- hm, druhé skupině. Naše třída se totiž podle přijímení ještě dělí na dvě poloviny, příčemž jedna má biologii, druhá fyziku, a další týden se to vymění, a samozřejmě, že odpadla jen jim, a ne nám, že? Znáte Murphyho zákony schválnosti? Tento by se k nim mohl směle připojit. Vždy, když odpadnou školní laboratorní práce, nikdy ne vám.


Co si o tom vy myslíte? Také máte laboratoře? Také vás tak štvou? Co v nich děláváte?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terezka Terezka | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 21:11 | Reagovat

Je mi vás líto mi ještě laboratoře naštěstí nemáme.

2 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 21:17 | Reagovat

[1]: Jsi šťastlivec...

3 Vanessa Vanessa | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 23:20 | Reagovat

Wau. My máme laborky ehm..dvakrát do roka z chemie i fyziky. Biologie nemáme! Jak já být šťastná, ale pravda, že mě to nejspíše čeká taky. Mamka mě nutí jít na gympl. Jako ehm nechce se mi. Ale mamka slíbila, že půjdu, kdyžtak na ten který mě bude vyhovovat (toť jeden v okolí, nesoukromi, ale presto velmi prestižní. Sakra!) Lituju tě, ale něco znělo zajímavě. Až na ty počty. Fuj, fuj. Chápu tvoji stížnosti. Já bych si mohla stěžovat teď taky na všechno. Hlavně přírodopis (biologie+příroda). Můj nejneoblíbejnějši předmět. (Prozradím proč; nejde mi, nudí mě, nepotřebuju to) ach, jsem rozhněvaná! Přesný článek!

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 23. ledna 2015 v 23:29 | Reagovat

Ne, ne, na gymnáziu to zase tak špatné není, jenže psát o věcech, které jsou úžasné, se nikomu nechce. Vážně, já své volby nelituji.

Jinak, přírodopis jsem také nenáviděla...

5 stuprum stuprum | Web | 24. ledna 2015 v 2:53 | Reagovat

Ještě že si můžeš notovat škorpíky, jinak bys v té laboratoři snad usnula. :)

6 Barbie a koně Barbie a koně | Web | 24. ledna 2015 v 8:10 | Reagovat

Bože....dělat v laborkách takové kraviny ( s prominutím) to je opravdu směšné. Říkáš, že jste rozřezávaly jablka a rajčata? Tak to je docela masakr na psychiku. Říkám to proto, že mě dokáže nudit cokoli, když to pro mě není dost zajímavé. My laboratoře taky nemáme, prosím tebe, ony by se do naší školy ani nevlezly. My jen každý pátek děláme pokusy, včera to mimochodem byla nějaká žíravina. Beztak už si nepamatuji její název.

7 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 10:11 | Reagovat

[5]: To je fakt :-) Ale zato usínám jindy, takže se to vynahrazuje.

[6]: Vy alespoň děláte nějaké nebezpečné pokusy, ne se snažíte rozpůlit semeno rajčete (zní to asi hloupě, ale zkus si to. Je slizké, a nakonec jsem do něj musela zapíchnout preparační jehlu, aby mi neuteklo :-)) Zato vám ale nezávidím, že je máte v pátek. Ale asi ne odpoledne, viď?
Já si také myslím, že je to směšné...

8 Kate Černobílá Kate Černobílá | Web | 24. ledna 2015 v 22:54 | Reagovat

Grr, sdílím tvou nechuť k laboratorkám všeho druhu... Ty z biologie opravdu nemám ráda, při tom pitvání rajčete jsem obkreslila všechny nákresy z učebnice a stejně mě jen prozpěvování zachránilo od smrti nudou. Ale co opravdu nesnáším, jsou ty z fyziky. Nejen, že je to snad jediná věc ještě nudnější, než ta biologie, ale ještě k tomu to obsahuje příliš matematiky a jako by to nebylo málo, ještě ty naše hádky. Já nechápu, co se to se mnou děje, ale ve fyzice vždycky zpanikařím a prostě začnu vyvádět, že zaostávám a že na mě budeš muset čekat a je mi z toho trapně, takže si k tomu všemu ještě můžu připočíst psychický tlak :)

Ale už dost, podstupuji odvykací kůru- odvykám si ze zlozvyku stěžovat si na každou mouchu. Teď si budu muset najít nějaký nový zlozvyk :)

Jinak, krásně sepsaný článek. Nezvládla bych to lépe.

9 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 24. ledna 2015 v 23:07 | Reagovat

[8]: Souhlasím, samozřejmě.
Jinak, já jsem neříkala, ať si přestaneš stěžovat, ale ať si přestaneš stěžovat na život obecně. Navíc, řekla jsem to v afektu. To pak s tebou nebude žádná legrace, protože stěžování je přece našim oblíbeným koníčkem!
Na ten tvůj nový zlozvyk se těším, ale spíše se ho bojím :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama