House of cards

1. dubna 2015 v 7:00 | Karin |  Hudební projekt
Ano, opět se v hudebních článcích vracím ke Scorpions tentokrát s písní, která je nazvána House of cards, a pochází z jejich nejnovějšího alba (tolik k tomu, že Comeblack bylo poslední, ale to je jedno) Return to forever. Jelikož jsem se konečně naučila vkládat videa do menu, mohli jste jí tam zahlédnout s popiskem, že je to píseň, která se momentálně nejvíce hodí k mému životu i povídkám. A je to pravda.




Ano, vím, že je to hrozně smutná píseň, ono se to nejmenuje House of cards pro nic za nic, ale můj život není zase tak veselý. Nemám k tomu vlastně důvod, jen se pomalu vyhrabávám z něčeho, jako deprese, která trvá už asi třetí, možná čtvrtý týden. Vím, že mi v tom ta skladba moc nepomáhá, ale přesně vystihuje mé pocity. Co se týče psaní, vysvětlím to později, nejprve sem dám text:

Text:

Sometimes I walk mysterious places
Hear voices that talk without a word to say
Sometimes I hear the echoes of laughter
In the twilight of affairs and other tragedies
A half-moon away, way too close to heaven
She had the Iook, but no morality

Sometimes it's easy to forget only for a moment
But there are nights you regret eternally
Whatever frozen hearts can do
Will melt the ice away

How you know what it's like
When good luck has changed the sides
And no sun shines in the dark
And no angels ever hear your prayers
In the night when your fears come up your spine
When your life turns upside down
it breaks your heart
When you get crushed in a house of cards
House of cards

It's so hard to find a way when life is in pieces
And the taste of a kiss is so bittersweet
Sometimes it's easy to forget only for a moment
But the man who'll rise up from the ashes is no one else but me
l'm standing in a waterfall
to wash the lies away

How you know what it's like
When good luck has changed the sides
And no sun shines in the dark
and no angels ever hear your prayers in the night
When your fears come up your spine
When your life turns upside down
it breaks your heart
House of cards

Whatever frozen hearts can do
Will melt the ice away

How you know what it's like
When good luck has changed the sides
And no sun shines in the dark
and no angels ever hear your prayers
in the night when your fears come up your spine
When your life turns upside down
and there is no one
You get crushed in a house of cards
House of cards

Překlad:

Někdy se procházím tajemnými místy,
slyším hlasy, které mluví bez vyřčených slov,
někdy slyším ozvěny smíchu,
v soumraku otázek a dalších tragédií,
půlměsíc je pryč, příliš blízko nebi,
ona měla vzhled, ale žádnou morálku.

Někdy je snadné jen na okamžik zapomenout,
ale jsou noci, kterých lituješ navěky.
Cokoli mohou zamrzlá srdce udělat,
rozpustí led.

Jak víš, jaké to je,
když štěstěna změní strany,
a žádné slunce nezáří temnotou,
a žádní andělé neslyší tvé modlitby
v noci, kdy se ti strachy šplhají po páteři,
když se tvůj život točí vzhůru nohama,
zlomí ti to srdce,
když jsi rozdrcen v domečku z karet,
domečku z karet.

Je příliš těžké najít cestu, když je život na kousky,
a chuť polibků je příliš hořkosladká,
někdy je snadné jen na okamžik zapomenout,
ale ten, kdo povstane z popela, není nikdo jiný než já.
Stojím ve vodopádu,
abych smyl ty lži.

Jak víš, jaké to je,
když štěstěna změní strany,
a žádné slunce nezáří temnotou,
a žádní andělé neslyší tvé modlitby
v noci, kdy se ti strachy šplhají po páteři,
když se tvůj život točí vzhůru nohama,
zlomí ti to srdce,
když jsi rozdrcen v domečku z karet.

Cokoli mohou zamrzlá srce udělat,
rozpustí led.

Jak víš, jaké to je,
když štěstěna změní strany,
a žádné slunce nezáří temnotou,
a žádní andělé neslyší tvé modlitby
v noci, kdy se ti strachy šplhají po páteři,
když se tvůj život točí vzhůru nohama,
zlomí ti to srdce,
když jsi rozdrcen v domečku z karet,
domečku z karet.

Těm, kteří znají můj blog, je už jasné, proč mě to tak zaujalo. Stavění domečku z karet je můj oblíbený koníček.

Ale ne, teď už vážně. Myslím, že je to jedna z nejsmutnějších písní, co znám, vůbec. Vždyť je to vlastně o nešťastné lásce a o tom, že se mu úplně od základu zhroutil život. Ano, jsou tam i místa plná naděje (Cokoli, co mohou zamrzlá srdce udělat, rozpustí led), ale to na tragickém vyznění celé skladby nic nemění,

Přejdeme tedy na rozebírání jednotlivých textových částí (berte to tak, jak jsem to rozdělila):

1. část- Těžko říct, co mu udělala, ale pravděpodobně si myslel, že jí miluje. Možná se nechal omámit krásou. Podle mě tady vlastně vzpomíná, a moc nechápe, proč to všechno muselo skončit. Ty hlasy asi budou jeho vlastní obavy, jeho vlastní zoufalství. Ty ozvěny zase ony vzpomínky.

2. část- Asi nejnadějnější část. Tou první polovinou chce asi vyjádřit, že se občas cítí dobře, že se s tím pokouší vyrovnat, ale někdy, někdy prostě nemůže zapomenout, zvláště na některé chvíle. A ta druhá část asi říká, že by chtěl milovat, a věří, že ještě může.

Refrén- Ehm, je potřeba se k tomu vyjadřovat? Vlastně přesně popisuje, co cítí. Opustilo ho štěstí, je sám, nevidí žádné světlo v temnotě, ani andělé ho neposlouchají, celý jeho život se točí vzhůru nohama, a padá, právě jako domeček z karet.

No, a to jsou vlastně všechny části, i když se zdá, že to má více textu. Tu píseň jsem si možná zamilovala, protože jsem jí poznala prrávě v té době, kdy mi bylo nejhůře, a udivilo mě, jak věrně to všechno odráží. Já jsm sice neztratila lásku, ale bylo mi úplně stejně.

Co se týče melodie, přijde mi, že k textu naprosto sedí. Umožňuje ponořit se do melancholie, a vlastně mě i utěšuje. Ano, tato píseň mi přijde utěšující a to proto, že si lépe uvědomím, že přece jen nejsem na světě sama. Že i někdo jiný to všechno cítí.

A navíc, neumím to moc dobře popsat, ale především na začátku to má úplně úžasnou atmosféru. Když zavřu oči, opět vidím své představy. Stojím téměř na kraji ztemnělého útesu, zatímco se kolem mě kupí černorudá mračna. Kolem mě není nic, jen oceán. Do něj spadá několik vodopádů. Nikde není ani paprsek světla, jen já a bolest hluboko v srdci. Jednou podle toho vymyslím nějaký příběh, vsadím se.

Mimochodem, přijde mi, že v této písní má Klaus Meine naprosto neuvěřitelný hlas. Ne, že by zacházel do nějakých obrovských výšek, právě že to je jedna z mála písní, kde více zpívá, než ječí, a zní to hrozně krásně, poklidně. Zvláště když vezmeme v potaz, že mu v této době už táhne na sedmdesát (respektive, bude mu šedesát sedm, jestli to musíte vědět přesně, ale myslím, že je to jedno). Ale přijde mi, že to prožívá, a zní to hrozně naléhavě, jako by touto písní vlastně zoufale volala o pomoc. Zkrátka se mi to moc líbí, a ještě více to podtrhuje tu atmésféru. A asi to zní divně, ale hrozně se mi líbí, jak vyslovuje některá slova. Například "tragedies", "cards", "waterfall" nebo třeba "frozen". Akorát, že mám pak tendence to vyslovovat po něm.

A co se ještě týče těch příběhů, je to zvláštní ještě v jedné věci. Asi týden předtím, než ta píseň vyšla, jsem si hrozně oblíbila metaforu "život se hroutí jako domeček z karet", a mám dojem, že jsem jí stihla použít i v jedné básni. Ale podivné na tom bylo to, že jsem přemítala, a udivilo mě, že to není v žádné písní. Přišlo mi to v té chvíli prostě legrační, když se mi to zrovna ke Scorpions tak hodilo. A ještě legračnější bylo, když ta píseň o pár dní později vyšla :-).

Není to asi dobrý nápad, vzhledem k tomu, že není nějak šťastná, ale od té doby jí poslouchám stále dokola. Například když jsem byla tak nemocná, že jsem si nemohla ani číst, jen mít sluchátka na uších, prakticky jsem neposlouchala nic jiného. A neustále si jí notuji. Je chytlavá, i když se to nezdá. Zatím jsem podle ní vymyslela jen kousíček Hvězdných mílí (je to ta část, kdy Dieter chce spáchat sebevraždu), a také mě mírně inspirovala k Prvním krůčkům jara, a možná, možná i začátek pokračování Písně svobody. Slovo možná je na místě, protože nevím, jestli ho sepíši. Ale cítím z toho něco většího. Jen jsem zvědavá, co.

No, nezbývá mi, než se zeptat- jak se tato skladba líbí vám? Jaké z ní máte pocity? Jaké představy?
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 *Jackeey* *Jackeey* | Web | 1. dubna 2015 v 11:08 | Reagovat

Musím bez nadsázky říct, že je to nejlepší píseň, kterou jsem od nich kdy slyšela :) Má hrozně zajímavý, poetický text :) i když je smutná, nic jí to na kráse neubírá :) Promiň, že jsem dlouho nekomentovala, ale jak je vidět, nejsem aktivní ani na svém blogu. Brzy to snad dám do pořádku :)

2 Miss Caroline Miss Caroline | E-mail | Web | 1. dubna 2015 v 13:56 | Reagovat

Tuto píseň jsem si pustila a docela mě zaujala - i když je fakt, že mám v přízni jiné hudební žánry. :)

3 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 1. dubna 2015 v 14:18 | Reagovat

[1]: Vážně? Netušila jsem, že se ti tak moc líbí. A hrozně mě to potěšilo.
To, že jsi moc nekomentovala, je v pořádku, já v tom také nejsem nejlepší.

[2]: Rozumím, na tuto kapelu si stejně musí člověk trochu zvyknout. Ale jsem ráda, že se ti píseň alespoň trochu líbila...

4 Hermi Hermi | Web | 1. dubna 2015 v 22:16 | Reagovat

Pěkná písnička se zajímavým textem. To musím uznat!

5 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 1. dubna 2015 v 22:46 | Reagovat

[4]: Vážně se ti líbí? Moc mě to potěšilo!

6 stuprum stuprum | Web | 2. dubna 2015 v 0:12 | Reagovat

Působím unaveně... ale hroucení domečku z karet, to je silné. :)

7 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 2. dubna 2015 v 8:28 | Reagovat

[6]: To je pravda. Možná až příliš silné...

8 Vanessa Vanessa | 3. dubna 2015 v 21:50 | Reagovat

Přečetla jsem si to už před několika dny, jenom nenastala čas to okomentovat ( pořádně nestíhám ani svůj) ty víš jaky mám na to názor, nebo budeš protože to je v e-mailu, který dopisuji. Zvláštní že procházím podobnou fázi jako ty. Byla jsem duševně vyčerpaná a tuto píseň jsem stále poslouchala a stále poslouchám. Pomohlo mi to a Klausův hlas je tak krásný. Moje duševní zdraví se zlepšilo a začala jsem se cítit dobře a víš co se stalo? Onemocněla jsem tělesně. Jak na potvoru, více už v e-mailu!

9 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 3. dubna 2015 v 22:13 | Reagovat

[8]: Vážně? Teď jsi mě tím dočista dostala. Vím, že jsi psala, že se ti ta píseň líbí, ale že by na tebe mohla mít stejný účinek jako na mě, to mě opravdu překvapilo. A souhlasím, Klausův hlas je prostě...impozantní je slabé slovo :-)
Tomu se říká, když Štěstěna změní strany :-) Promiň, nemohla jsem si to odpustit. Na e-mail se moc těším!

10 Terka Terka | E-mail | Web | 7. dubna 2015 v 14:28 | Reagovat

Musím říct, že od té doby, co jsem si ji na začátku článku pustila poprvé, se mi jistým způsobem zalíbila. A dokonce jsem se odvážila i přidat a alespoň si předříkávat text, který jsi umístila do článku. :) Je to opravdu silná píseň, s chytlavou melodií a vlastně i samotnými slovy. :) Než jsem začala navštěvovat tvůj blog, Scorpions jsem nikdy neposlouchala, ale teď se mi jejich písničky začaly líbit. :)

11 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 7. dubna 2015 v 14:35 | Reagovat

[10]: Vážně? To jsem opravdu nečekala, ale hrozně mě to potěšilo!
Souhlasím, je to příšerně chytlavá píseň...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama