Mohla jsem za to já?

12. dubna 2015 v 7:00 | Karin |  Něco, co se rýmuje
Toto je, prosím, historicky druhá báseň, která přímo vychází z mého života. Je to vlastně o rozpadu jednoho...netuším, jestli se tomu dalo říkat přátelství, ale trvalo mi celé tři roky, než jsem o tom schopna vůbec bez hysterie mluvit. Proč, to bych tu raději nechtěla rozebírat, ale hlavní myšlenka této básně je, že jsem si vlastně myslela, celé tři roky, že za to můžu jen já. Konkrétně tím, že dotyčná mi oznámila, že nejsme přátelé, po mé vyřčené větě "Myslíš si, že jsi dokonalá, ale nejsi", ale pravda asi byla taková, že jsme vlastně nikdy nebyly opravdovými kamarádkami. Opět nebudu vysvětlovat, proč. Když mi dala druhou šanci, pochopila jsem, že to vážně nemá cenu, i když to byla opět ona, kdo to ukončil. No, snad se vám to bude líbit.
Mimochodem, tady vidíte důvod (jeden z nich), proč je většina mých postav tak naivních, co se týče vztahů.





Mohla jsem za to já?

Hlavou mi víří jen otázky,
smutek znovu trhá srdce mé,
z něčeho mezi námi zbyly jen trosky,
přátelství pro zahození je příliš cenné,
ale mezi námi neexistovalo.

Na počátku možná kráčely jsme
cestou za společným cílem,
před pravdou však skrývaly se,
radosti plné chvíle
stávaly se pouhým snem.

Možná život mezi stejnými zdmi
odhalil dávno skrytou pravdu,
mezi krutými hrami,
dávno vyvíjející se křivdu,
zabíjely jsme svá srdce.

Nedokážu stále pochopit,
proč jsem to nevěděla dávno předtím,
přeji si všechny ty lži smýt,
přesto někdy po nocích marně sním
o naší společné budoucnosti.

Obě jsme na tom měly podíl viny,
možná jsem ti příliš ublížila,
konec však měl být jiný,
proto se slzami jsem tam na tebe hleděla
a nedokázala se tomu postavit.

Zdánlivě zabila jsem vše
slovy plnými chladu,
rozdrtila srdce tvé i mé
a myslela si po celou dobu,
že za všechno mohu jen já.

Myslíš si, že jsi dokonalá,
opak je však pravdou,
slova vyřčená zpět vzít jsem si přála,
měla jsem pocit, že ona kradou
vše, co mezi námi bylo.

Každý večer jsem tě prosila
o jedno jediné odpuštění,
ve dne slzy marně skrývala,
nebyly to časy pro snění
o lepších zítřcích.

Možná jsem se chovala hloupě,
když jsem zahodila i další šanci,
vykopala jámu nepřátelství hlouběj,
vystřelila další munici,
znovu zabila naše přátelství.

Ale nejvíce mě celá ta léta utápělo,
že jsem za to mohla jen já,
že tvé ledové srdce milostivě pookřálo,
když na chvíli byla naděje má,
ale jen jsem byla slepá.

Kdo z nás učinil největší chyby,
nelze nyní říci,
kdo učinil marné sliby,
nemůžeme označit přeci,
ale nemohla jsem snad za to pouze já.

Chtěla bych ti znovu říct,
jak se cítím,
ale nesmím se pokoušet víc
slepit to, co spíše zničím
a rozbiji křehký mír.

Omlouvám se ti za všechny pády,
ale ty bys měla také,
nemusíme kolem sebe stavět hradby,
snažit se získat trochu hrdosti vratké,
vždyť stála jsi mi za všechny ty slzy.

Pamatuj a nezapomínej,
odpusť však a zabraň nenávisti,
navždy z mého srdce neodcházej,
vydržely jsme spolu mnoho bolesti
a kdysi kráčely stejnou cestou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Bezjmenná Bezjmenná | E-mail | Web | 12. dubna 2015 v 7:36 | Reagovat

To je tak úžasné, nádherné, emocionální ...
Je to jedna z mých nejoblíbenějších básniček. Dala bys mi odkaz na tu první?
A jestli chceš můžeš mi na email napsat o tom vašem přátelství. Stalo se mi něco podobného.
Ale samozdřejmně nemusíš

2 Lady Cathy Lady Cathy | 12. dubna 2015 v 8:22 | Reagovat

Moc hezká báseň. Líbila se mi. básnička. zažila jsem něco podobného.
Krásné rýmy. Opravdu moc pěkná básnička.

3 i r i s i r i s | Web | 12. dubna 2015 v 11:13 | Reagovat

Znova tě obdivuji, že dokážeš napsat tak dlouhou báseň! A tak hezkou. Možná tam nejsou všude úplně dokonalé rýmy, ale je z toho stejně vidět, jaká jsi poetická osoba.
Z takovýchto věcí je asi nejlepší se vypsat. V mém případě bývají výplody takovýchto stavů mnohdy nepoužitelné, ale tobě se to povedlo. :-)

4 Kata Black Kata Black | Web | 12. dubna 2015 v 14:17 | Reagovat

Ahoj,
máš fakt dobrej blog, čtu každej článek, jsou fakt super :)
Jenom jsem vám chtěla poradit, my s mamkou nakupujem oblečení tady http://goo.gl/4I8Vja , je to sice anglicky, ale hrozně levný, takže mi to mamka koupí a sobě rovnou taky :)
Kdyžtak napište co jste ulovily ;)

5 Catharine Catharine | Web | 12. dubna 2015 v 16:37 | Reagovat

Čus všem,
jj, já si taky ráda počtu, přemejšlim o svim blogu :D
Koukala jsem na ten obchod co psala Kate Black a rovnou jsem si objednala dvoje šaty a plavky na léto, tak už se těšim.
Jinak já nakupuju spíš v českejch obchodech, asi nejlepší je tenhle http://goo.gl/ru0884 , můžu si vybrat i typ postavy.
Naposled jsem vyhrála nějakou soutež a nic jsme neplatila :)

6 Miss Caroline Miss Caroline | E-mail | Web | 12. dubna 2015 v 17:09 | Reagovat

Myslím si, že báseň za mě "Bezejmená" vystihla. :) Jak vidím, v básních se vyžíváš a jdou ti a to ti docela závidím - upřímně vůbec nic, co se má rýmovat nedám dohromady...

7 Elis Elis | Web | 12. dubna 2015 v 20:38 | Reagovat

Musím říct, že máš talent na veršování, ono se to nezdá, ale vyjádřit emoce ve verších není zas tak snadné, rýmy svede napsat každý, ale báseň musí mít hloubku a důležité sdělení a to tvoje básně mají, tato je skvělá...

8 stuprum stuprum | Web | 13. dubna 2015 v 2:26 | Reagovat

Omluva za pády.A je to něžné, vzbuzuje touhu jít dál, přes překážky a navzdory neúspěchům. :)

9 Kate Kate | Web | 13. dubna 2015 v 6:55 | Reagovat

Ahoj,
tohle je fakt úžasnej blog :)
Jestli můžu poradit, tak koukněte sem http://jdem.cz/br2pj5 .
Super obchod, naposled jsem vyhrála boty :D

10 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 6:55 | Reagovat

[1]: Děkuji moc. Tu první bych také musela najít :-) Ale četla jsi jí, byla to ta o té opilé dívce z lyžáku.
Napíšu ti o tom, klidně, ale nečekej, že ten e-mail bude nějak racionální.
Jinak, moc děkuji!

[2]: Děkuji, opravdu.

[3]: Není to má nejpovedenější báseň, jsem si vědoma toho, že ty rýmy nejsou dokonalé. Jinak, nesmírně si tvé pochvaly vážím. Vždyť říkám, že mi trvalo tři roky, než jsem o tom byla schopná takto psát...

[6]: Děkuji moc. To jsem si také kdysi myslela, nejdůležitější je začít je vůbec psát. Myslím, že by ti to šlo.

[7]: Není to snadné. Ale když píšeš od srdce, jde to samo. Jinak, vážně děkuji!

[8]: Děkuji. Měla to být jemná báseň.

11 (: Vladěnka :) (: Vladěnka :) | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 13:33 | Reagovat

Krásné,povedené,bombové!Já nevím jak to nazvat,je to prostě krása!

12 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 15:57 | Reagovat

[11]: Děkuji moc, vážně...

13 Vanessa Vanessa | 13. dubna 2015 v 17:55 | Reagovat

Takže, to bude problematické ohodnotit, protože je to vlastně ze života. To se vždy špatně hodnotí. Ale já si myslím, že si to však napsala, tak abys mohla zůstat s pravdou a rýmovat. Já jsem měla mnoho přátelství, a tak vím o čem mluvíš, snad každý ví, jenomže asi nikdo z vás nemel tolik nejlepších přátelu, jako já. Mluvily jsme o tom už v e-mailu a můj názor se nezměnil. Jen se mi nelíbí lidi jako byla tvá kamarádka, když se tváří, že za nic oni nemůžou a jen toho pouze využili. Báseň, ta se mi líbila, možná že bych se ohradila k něčemu, jenomže si to nedokážu vybavit, takže to nejspíše byla výborná báseň, ale mám od tebe jiné raději.

14 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 13. dubna 2015 v 18:19 | Reagovat

[13]: Děkuji moc, opravdu. Jak říkám, nebyla jsem si jistá, jestli to vůbec zveřejním.
Ona ani tak nebyla chyba v ní, jako ve mně. Moc jsem jí dávala najevo, že jí považuji skoro za královnu. Ale myslím, že se mohla pokusit lépe pochopit mé stanovisko...

15 Terka Terka | E-mail | Web | 15. dubna 2015 v 22:29 | Reagovat

Pěkná báseň. :)

Připomněla mi podobné období, které jsem prožívala, když se na mě vykašlala holka, kterou jsem považovala za kamarádku. Bylo to někdy v polovině druhého ročníku na střední. Snažila jsem se s tím smířit. Cítila jsem, jak mi ublížila, ale mám dojem, že nyní už jsem silnější. Štve mě, že jsem jí nedokázala říct všechno, co jsem měla na srdci. Chodívaly jsme spolu do posilovny, každý pátek, přičemž jednou jsme v pátek měli ve škole volno (tuším, že pololetní prázdniny) a já na tu posilovnu zapomněla... mobil jsem samozřejmě měla vybitý a nabila jsem si ho, až když jsem si na něj vzpomněla. Ona na mě čekala před domem (jakoby nemohla zazvonit, to naprosto nechápu) a čekala a čekala. Na jednu stranu si říkám, že jsem si prostě měla vzpomenout dřív a neměla jsem ani zapomenout, ale na tu druhou se tvářím nechápavě, protože... proč prostě nezazvonila? No, to je jedno. Sice se s ní přes facebook v několika krátkých větách pobavím, ale myslím, že už ji nikdy nebudu moct považovat za kamarádku... a to mě mrzí.

Upřímně? Když naše přátelství skončilo, plno věcí mi vyčítala a já vlastně nevím, co myslela skutečně vážně, ale od té doby jsem se na tom snažila zapracovat. Kromě jediného. Mé stydlivosti, ale to prostě není jednorázová záležitost.

Špatné zkušenosti nás dělají silnější, ty dobré nás určitým způsobem povzbuzují. :)

16 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 16. dubna 2015 v 6:41 | Reagovat

[15]: Vidím, že sis také zažila své. Problém ale je, že já jsem si prostě myslela, že nikdo není jako ona. Ne, nikdo. Nikdo nebyl tak jiný než já,
Děkuji za povzbuzení i za pochvalu!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama