Láska za vlnami

16. července 2015 v 7:00 | Karin |  Něco, co se rýmuje
Ano, opravdu jsem tady po dlouhé době s básní. Je to do projektu od Terezky, na téma Moře. Je mi jasné, že si představovala něco mnohem pozitivnějšího, ale já mám poslední dobou zvláštně morbidní náladu. Je to jednoduše o muži, kterému se utopila jeho milovaná. Snad se vám to bude líbit!



Láska za vlnami


Procházím se časným ránem,
mlha klesá k mým nohou,
kráčím tady tisíce dnů,
štěstí je pro mne jen snem,
změnil se v noční můru pouhou,
a jedině prohra se mnou zůstává.

Pamatuji si to jako včera,
odešla jsi přímo před mými zraky,
měli jsme plout společně k cíli,
ale odešla i všechna má víra,
má duše i srdce změnily se ve vraky,
a já před sebou stále vidím tvou tvář.

Nikdy si nedokáži odpustit,
že nevrhl jsem se za tebou,
§možná bych zemřel v hlubinách,
nevěřím, že zázraky by se mohly dít,
proč jsem jsi mě nevzala s sebou,
proč potácím se tudy tak sám?

Vlny vyšší nežli kdy budu já,
přelévají se jedna přes druhou,
slunce září jako v onen den,
ale ty zde nejsi, lásko má,
nepřeji si více než být zase s tebou,
zdá se, že hvězdy nejsou spravedlivé.

Přesto k poslední z nich vzhlížím,
prosím, abych tě mohl spatřit ještě jednou,
mdlé světlo Večernice se však ztrácí,
na okamžik v něm tě zřím,
nevnímám, jak léta kolem mě plynou,
život bez tebe dávno ztratil smysl.

Svírá se mi srdce při každé vzpomínce,
nikdy jsi neodešla z mé mysli,
jsi stále u mne a přitom pryč,
někoho jako ty si přeji stále více,
má touha po tobě stále sílí a sílí,
aůe tvůj život dávno s větrem odvál.

Proč sjsi to musela být zrovna ty,
koho síly vody stáhly níže,
vždyť jsi jí tolik milovala,
než tebe neexistuje větši ztráty,
bez tebe přišel jsem o vše,m
a dodnes nevím nevím, co se s tebou stalo.

Prohrála jsi snad se samotnou silou
vln, jimiž ses nechávala omývat,
utonula jsi tak blízko mne,
nebo se nechala stáhnou mořskou vílou,
proč by s tebou své hry chtěla hry,
a proč jsem to nemohl být já?

Věděla jsi snad toho dne,
že může být tvůj poslední,
proč byl tvůj úsměv nejkrásnější,
můj jediný a nejsladší sne?
Proč mé srdce se jen zmatkem plní,
a nedokáži na tebe přestat myslet?

Stále si přestavuji naše chvíle,
jako by se ještě mohly stát,
nikdy nebudu milovat jinou než jsi ty,
stále kráčím stejné pobřežní míle,
stejný vítr mi bude do tváře vát,
ale má dlaň bez tvé zůstává prázdná.

Chci tady sedět na věčnost,
jedině tady mi někdy připadá,
že jsi stále naživu a zde,
chtěl bych pro tebe postavit most,
abych naplnil srdce, které strádá,
a ty jsi mohla sestoupit až ke mně.

Snad jednou uvidíme se v oblacích,
kde létají a září věčně andělé,
již nikdy tě nenechám spadnout,
ale musím znovu slyšet tvůj smích,
již nemohu bez tebe žít díle,
chybíš mi jako kousek vlastní duše.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lady Cathy Lady Cathy | 16. července 2015 v 9:33 | Reagovat

Tato báseň se mi strašně moc líbila. Sice byla smutná, ale ty umíš SKVĚLE psát smutné básně.
Opravdu se mi to líbilo, a brzy se z té morbidní nálady dostaň... :-)

2 Elis Elis | Web | 16. července 2015 v 22:50 | Reagovat

Nádherná báseň, povedla se ti, vystihuje myšlenky a pocity ze ztráty, je to velmi působivé...

3 Callia Callia | Web | 17. července 2015 v 18:23 | Reagovat

:OO Vysvětli mi jednu věc... Jak jsem dokázala přežít bez tvých básniček?! :O Jak? Nádherná báseň... A já osobně mám smutné, morbidnější básničky raději, než ty veselé a optimistické, takže tohle bylo něco, co mi opravdu chybělo. :3

4 Slečna Caroline Slečna Caroline | E-mail | Web | 17. července 2015 v 22:52 | Reagovat

Moc povedená báseň, ty rýmy jsou geniální, což jsou ostatně skoro tvoje všechny. :D Musím ale uznat, že mám raději veselejší rýmy, ale v tvém podání jsou skvělé i ty nejsmutnější. :)

5 Bezejmenná Bezejmenná | E-mail | Web | 18. července 2015 v 18:56 | Reagovat

Je to moc krásné. Asi se nikdo další nezúčastní,  takže asi nebude ani hlasování.
A nevím jestli jsem si  představovala něco veselého,  ale tohle je naprosto úžasné.

6 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 26. července 2015 v 17:05 | Reagovat

[1]: Děkuji moc, nesmírně. Ta morbidní nálada mě mimochodem ještě nepřešla, ale začíná se mi líbit :-)

[2]: Děkuji moc, opravu, jsi milá...

[3]: Teď jsi mě vážně dojala. Nesmírně ti děkuji.

[4]: Děkuji, opravdu.

[5]: Rozumím a moc děkuji!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama