Is there anybody there

17. srpna 2015 v 7:00 | Karina |  Hudební projekt
Vím, že bych se s těmi hudebními články měla mírnit, ale já si nemohu pomoct. No, tenkorát je to opět píseň od Scorpions, ale alespoň ne z Unbreakable. Popravdě, tento článek píši trochu v euforii, protože jsem si vlastně pořádně uvědomila, jak moc je ta píseň nádherná. Znám jí již dlouho, ale pořádně jsem jí začala poslouchat až po tom koncertě v Pardubicích, protože právě tam zasáhla mé srdce. Mluvím o Is there anybody there.


Dlouho jsem váhala, kterou verzi sem dát, ale nakonec jsem se rozhodla pro studiovou, ačkoli to není první, kterou jsem poznala. Nejprve sem dám text. Tato píseň je pro mě na rozebírání docela těžká, protože to téma není v hudbě tak úplně obvyklé, a u Scorpions jsem zatím narazila na docela málo takovýchto písní.

Open my mind
let me find new vibrations
Tell me the way I must take to reach my destination
And a place where I can stay
Where is the love of my life couldn't find her
Show me the way to find myself
'Cause I'm nowhere
in the darkness of these days

Is there anybody there who feels that vibration
Who shows me the way to my love
Is there anybody there with that inclination
To bring back to sun to my heart

I find myself in a state of confusion
Life's like a pantomime trick or a laser illusion
Where's a place that I can stay
Save me dont let me get lost in the ocean
I need your help everyday
to control my emotions
In the darkness of these days

Is there anybody there who feels that vibration
Who shows me the way to my love
Is there anybody there with that inclination
To bring back the sun to my heart

Překlad:

Otevři mou mysl,
nech mě najít nové vibrace,
pověz mi, kudy musím jít, abych našel svůj cíl
a místo, kde mohu zůstat.
Kde se nachází láska mého života?
Nemohu jí nalézt,
ukaž mi, jak najít sám sebe,
protože já jsem v nicotě,
v temnotě těchto dní.

Je tady někdo, kdo cítí ty vibrace,
kdo mi ukáže onu cestu k lásce,
je tady někdo, kdo má tu chuť
vrátit slunce zpět do mého srdce?

Nalezl jsem sám sebe ve zmatku,
život je jako pantomimický trik nebo laserová iluze,
kde je místo, kde bych mohl zůstat?
Zachraň mne, nenech mne ztratit se v oceánu,
potřebuji tvou pomoc každý den,
abych ovládl své pocity,
v temnotě těchto dní.

Je tady někdo, kdo cítí ty vibrace,
kdo mi ukáže onu cestu k lásce,
je tady někdo, kdo má tu chuť
vrátit slunce zpět do mého srdce?

Myslím si, že i když asi málokdo zažil přesně to, co je popisováno v této písni, ten pocit všichni známe. Někdy prostě zoufale potřebujeme někoho, kdo by nám pomohl, ale málo lidí to vysloví nahlas. A tento vyprávěč očividně také ne, protože prosí, aby někdo cítil jeho vibrace. Nyní přejdeme na rozebírání jednotlivých textových částí:

1. sloka: Špatně se to vysvětluje, ale myslím, že tady vyjadřuje, že si uvědomil, že takto už dále nemůže žít, a že opravdu někoho potřebuje. Hledá sice lásku svého života, ale v této chvíli mu stačí kdokoli, kdo by cítil jeho pocity, nebo mu alespoň stál při těch nejhorších chvílich po boku. Myslím si, že tato skladba je částečně o osamění, a také o životě někoho, kdo je sice slavný, ale už ve svém životě ani v tom, co dělá, nevidí smysl.

Refrén: Tady podle mě jednak zoufale prosí, a jednak sám pochybuje, jestli mu někdo skutečně může pomoct. Mimochodem, já nevím, jestli ten pocit vzbuzuje ta píseň jen ve mně, ale prostě cítím nutkavou potřebu někomu ztracenému pomoct. Hm, a pak že je rock a metal jen o smrti a násilí. Ve mně tato píseň například vzbouzí chuť někoho zachránit.

2. sloka: Má nejoblíbenější. Ne, že bych jí chápala, ale o to je krásnější. První dva verše jsem pochopila tak, že on se s tím sice na čas vyrovnal, ale stále se cítí ztracený a zoufalý, nejspíš, jak vyplývá z dalšího verše, proto, že pro něj neexistuje domov, nebo je hrozně daleko. Další verše jsou prostě prosba, která se mi osobně hrozně líbí, prostě proto, že zrovna teď podobné pocity prožívám (vysvělím za chvíli), a ta slova na to prostě dokonale sedí.

Co se týče zpěvu, chvíli mi trvalo, než jsem si na něj zvykla, především proto, že Klaus Meine má v této písni hrozně zvláštní hlas. Zvláštní, ale krásný. A také možná proto, že mnohem více poslouchám skladby z jejich novějšího období, protože u těch starších se mi ještě nestalo, že by se mi líbilo třeba celé album, i když tohle má na to náběh. Každopádně, i když je jeho vokál nezvyklý pro mé uši, je v něm něco podmanivého.

Co ale v této písni zbožňuji snad nejvíce, jsou ty kytary, hlavně ke konci. Neumím to racionálně vysvětlit, ale připadá mi, jako by se dotýkaly mého nitra. A v kombinaci s bicími tvoří úžasnou melodii, kterou si neumím spojit s žádnou podobnou. Tím pádem bych si tuto skladbu nespletla s žádnou jinou.

Než se dostanu k další, mírně euforické části, chtěla bych poznamenat ještě něco. Ano, zase jsem spadla do těch depresí, ale musím říct, že spolu s dalšími skladbami mi tato hodně pomáhá. Jak jsem již psala, tuším, o House of cards, uklidňuje mě, když vím, že někdy cítí tu samou bolest jako já.

Pravda je ovšem taková (a teď mě fanoušci přizabijí), že první asi půlrok jsem vůbec tu studiovou verzi neznala. Poslouchala jsem akustickou, překvapivě z Acousticy. Zde si jí můžete poslechnout i vy. To proto jsem měla takový problém si pak zvyknout na studiovou. Ovšem, na tomto vystoupení mi vadí jedna věc, a to, že to postrádá tu úžasnou temnou a zoufalou atmosféru. Prostě to zní dobře, ale má to úplně jinou atmosféru. Ale abych se přiznala, zpěv a melodie se mi možná líbí i více. A navíc, je to prostě naživo! Poslouchám to na střídačku, čím více mám morbidní náladu, tím více se přikláním ke studiové verzi.

Ale nedá mi to, a musím sem vložit ještě jedno video. Obsahuje i další skladby, ale Is there anybody there je hned ta první. Je to záznam z Pardubického koncertu, který jsem měla tu čest navštívit. Má to i tu správnou atmosféru, video je poměrně kvalitní, on je jen problém, že kameraman to zapnul pozdě, takže tam není to "a-aa-aah" na začátku, a Klause nejde moc slyšet, ale abych vám řekla pravdu, ta hala měla očividně problém se zvukem, a o moc jste nepřišli, protože zrovna tato písnička byla tak nevyvážená i naživo. Pak se to zlepšilo, ale ze začátku opravdu byly ty kytary až moc výrazné. Mimochodem, ono se to nezdá, ale zpívat si s celou halou "a-aa-aah" je vlastně hrozně uklidňující. A není to zdaleka nejdivnější část, co jsme zpívali (třeba vyřvávání hlasivek na slovech jako "blackout" nebo "rock´n ´roll band" vážně nemělo chybu, ale o tom jsem už psala:-)) A ano, Klaus opravdu říká "Pardubiče" místo "Pardubice".

Zkrátka a dobře, tato skladba ve mně vzbouzí hrozně silné pocity, a i když vyvolává i vzpomínky, na které bych ráda zapomněla, například až z dětství, nikdy bych se jí nemohla vzdát, protože mám pocit, že mi tato skladba nejenže pomáhá, ale také, i když to možná vyzní jako kýč, ze mě dělá lepšího člověka. Také dokazuje, že i písně s elektrickými kytarami, silným rockocým zpěvem a údernými bicími mohou být hrozně jemné a citlivé, a mimochodem, Is there anybody there je vlastně balada.

Skvělé. Teď jsem si tu píseň poslechla si sedmkrát za sebou, takže si jí budu asi tři dny nepřetržitě zpívat. Kdybych si alespoň notovala tu skladbu jako takovou, a ne to "a-aa-aah"... Z čehož vyplývá, že je chytlavá, až moc chytlavá.

Takže tímto článek ukončím, protože už začínám psát zbytečnosti, a nezbývá mi, než se vám zeptat- a co na tuto skladbu říkáte vy? Jaké pocity ve vás vzbuzuje? Pokud jste si pustili obě (případně všechny tři) verze, která se vám líbila nejvíce? Znáte nějakou píseň, která je čímkoli, od tématu po melodii, podobná?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Camilla Říhová Camilla Říhová | Web | 17. srpna 2015 v 18:31 | Reagovat

Nemírni se s tím, co děláš ráda :)
Naopak je to zajímavé takhle rozebírat písničky, to se málo kdy (nebo jestli vůbec) vidí :)
Tak mě nezklam a pokračuj v tom, protože to se mi na tobě líbí :) Děláš to, i když ti to skoro nikdo nekomentuje :)
Těším se na další články! :)

2 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 17. srpna 2015 v 18:34 | Reagovat

[1]: Ale ne, tento článek by jinak měl kilometr :-)
Popravdě, viděla jsem třeba rozebíraná alba, ale přímo písně ne. A nejlepší na tom je, že jsem s tím vlastně začala omylem. Myslela jsem si, že takto rozeberu jen jednu píseň :-)
Na to, že všichni, když už, tak komentují články, které nejsou kapitoly ani články o hudbě, už jsem si nějak zvykla.
Děkuji moc!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama