Sexualita v povídkách?

16. září 2015 v 7:00 | Karin |  Zbytečnosti
Víte, v nějakém článku jsem na klávesnici hledala tlačítko "Jak uškrtit Belieberku". Jsem si vědoma toho, že vy nyní nejspíš hledáte "Jak zabít Karin," protože toto je další kritika. Konrétně tady budu mluvit o přemíře erotických scén v příbězích. Snad v komentářích také vyjádříte svůj názor.


Pro začátek chci říct, že to není tak, že bych se tomu úplně vyhýbala, tudíž bych nevěděla, o čem mluvím. Já čtu i povídky, které obsahují eroticky laděné scény, a musím vám přiznat, že i některé mé polosny, které sice nejspíš nesepíši, protože na ně v příběhu není místo, se kolem toho točí. Je to součást života, takže se prostě občas stává, že nějaký problém ve vašich povídkách ani jinak než přes postel vyřešit nejde. Ale má zvědavost mě nutí někdy dělat obzvláště hloupé věci, takže jsem měla tu čest přečíst si i opravdu špatné. A já říkám- už dost!

Beru erotické scény. Beru i drsné erotické scény. Ale je tady věc, kterou nestrpím- erotické scény bez valnějšího významu. Popisování tohoto prostě proto, že to ve svých povídkách chcete mít. Jde o proces vymýšlení- pokud něco řešíte, a napadne vás, že by se to dalo vyřešit přes postel, dobře. Ale pokud chcete do svých povídek dát postelovou scénu, a pak teprve přemýšlíte, proč by tam měla být (i když někteří se s tím druhým nenamáhají), je něco špatně.

A někteří to dotáhli ještě dále. Některé povídky se točí jen a jen kolem toho. Upřímně, já obdivuji postavy, které to dokážou dělat třeba pětkrát denně, a v dosti nemožných pozicích (jako třeba při chůzi). A když se v takovýh povídkách to nedělá, alespoň se o tom mluví. Jediný děj takových příběhů je, že hlavní hrdinka/ hrdina střídají partnery jako ponožky (a oni jsou většinou tak pitomé, že na to ani nepříjdou, i když spolu žijí pod jednou střechou), nebo se rovnou vyspí se všemi najednou.

A ještě jedna věc. City byste v takových povídkách hledali pod mikroskopem. A jelikož já v hodinách biologie běžně vidím pod mikroskopem krásné nic, jsme na správném místě. Nekteří lidé prostě nedokážou pochopit, že láska opravdu není jen o fyzickém kontaktu. Ale beru, že věty jako "Strčil to do mě." (Omlouvám se čtenářům s velkou představivostí) se opravdu píší lépe než hluboké vyznávání citů.

A navíc, lásce na celé této věci odporuje ještě jedna věc. Většinou je to v takových typech povídek sepsáno hrozně nechutně. Možná jsem suchar, ale vulgarismy pro různé pojmy týkající se sexu mi přijdou až zvrácené. Když už to chtějí napsat, ať alespoň používají méně nechutná slova.

A já se ptám- proč to všechno? Někdo možná namítne, že lidé to chtějí číst. Ale jak si pak můžeme říkat lidstvo? Žijeme přece v 21. století! Vím, že jsem na začátku článku psala, že i já jsem zvědavá, ale to se týká jen popisování erotických scén bez významu, ne nechutných erotických scén. Na ty narážím opravdu omylem, a většinou to po několika větách vypínám. Ale copak je lidstvo tak zkažené, že to opravdu rádo čte? No, očividně ano, vezměme si jen 50 odstínů šedi. A co hůře- někdo to i píše.

A pokud potřebujete na své povídky nalákávat čtenáře takto, asi vám to bude číst hodně lidí, ale jakou kvalitu to dílo poté má? Můžete si vůbec říkat, že umíte psát, když potřebujete zaujmout takto? Jistě, nyní mi přijdou rozhořčené komentáře, že to dotyčné možná prostě jen baví- ale to je ještě horší!

Jistě, někdy mnozí neudrží scé myšlenky na uzdě, a jejich představivost to tvoří. To dokážu pochopit. Ale musíme rozlišovat mezi tím, co se nám honí hlavou, a tím, co je vhodné sepsat. Dobře, a když už to potřebují napsat, ať si to nechají pro sebe. Meli by mít nějakou soudnost. Já mám také sepsáno pár věcí, které nikdy nepůjdou zveřejnit, protože jsou moc bez děje/nekvalitní/nelogické, cokoli. Přímo nechutnou povídku jsem nikdy nenapsala, ale kdyby se už to stalo, nezveřejňovala bych jí.

A kdyby šlo jen o to. Nevím, jestli se to hnusí jen mně, ale v takových povídkách je většinou vztah hrozně nerovný. Vím, že někdo říká, že rovnost neexistuje, ale já si dovolím nesouhlasit. Sice je takový vztah složitější, zvláště pokud jsou oba dominantní, ale jde to. Ze svého okolí znám pár příkladů. Dobře, neříkám, že každý vztah takový musí být, zvlástě ne v příbězích, ale v těch, o kterých mluvím, je to hrozně extrémní. A většinou je to bohužel ta horší možnost, protože je hrozně běžná- muž je nadřazený nad ženou. Otázkou pak zůstává, kolik žen by v takovém vztahu bylo opravdu šťastných. Neříkám, že neexistují, ale většinou jsou to ty, které prostě neumí být samy, a tak raději za svým mužem běží, kdykoli si pískne. Ale to jsem odbočila.

Navíc, kdyby to tak bylo jen toto. Ještě ovšem existují povídky jistého typu...kdybychom byli ve sféře anime a mang (japonské kreslené seriály a komiksy), říkali bychom jim yaoi a yuri. Doufám, že nebude vadit, když to pro účely tohoto článku trochu zobecním. Teď se omlouvám, pokud bych se náhodou při popisování nějak spletla, ale obojí je o homosexuálním vztahu, yaoi o tom mezi gayi, yuri mezi lesbami. Podívejte, já nemám nic proti homosexuálům, respektuji je, ale ty povídky opravdu nejsou o lásce.

Nevím, jak to chodí v yuri, ale yaoi je to zpravidla tak, že onen vztah je ještě méně rovný než ve výše popsaných povídkách. Teď si nevzpomenu na termíny, ale jde o to, že dominantí polovina tohoto páru je vykreslena jako typický hromotluk, zatímco ta druhá...poněkud zženštěle. Pokud vím, dokonce nosí zástěrku. to už mi vážně připadá trochu moc.

A ještě k tomu- yaoistky a yuristky nám říkají- respektujte nás. Ale většina z nich opovhuje klasickou láskou. Dobře, já bych jim jejich názor nechala, ale především yaoi vyznavačky (jestli existují i vyznávači, to nevím, ale moc jsem jich nepotkala) vám to hrozně vnucují, pokud se s nimi dostanete do sporu. Zatím jsem ale neviděla jediný argument, proč by podle nich měla být homosexuální láska lepší.

Mimochodem, tyto pisatelky dělají ještě jednu nepříjemnou věc- mnohdy si nevymýšlejí ani vlastní páry. Kradou prostě z už existujících mang a anime. Například, umíte si přestavit pár Light a L. z Death Note? K tomuto mám jen jednu otázku- co udělali s chudinkou Misou? Sakra, teď mi došla jedna věc- s mými povídkami, kde nevystupují jen dvě postavy opačného pohlaví by to šlo hrozně snadno. Ani by nemuseli moc přemýšlet, kdo bude ten dominantní. Ani si to nechci představovat, ale ony jsou toho schopny.

Ale oproti tomu, na co někdy naražím, je to vlastně ještě dobré. Dělají to i yaoistky a yuristky, ale už to není jen jejich výsada. Ignorují fakt, když jsou dotyční sourozenci. Zcela schválně ho ignorují. Asi jim to připadá nějak...zajímavé, nevím, ale já při takových povídkách zatínám zuby. Vysvětlím, proč si myslím, že je to psychická porucha.

Příroda není hloupá. Zařídila to tak, že by se příbuzní neměli přitahovat, i kdyby byli třeba opačného pohlaví. Nemělo by se to stát. Jistě, příslušníci stejného pohlaví jiné krve by se podle této teorie také neměli přitahovat, ale je to něco jiného. Teoreticky se to stát může, pokud dotyčný třeba dokáže více ocenit krásu u stejného pohlaví. Ale sourozenci, a někdy ještě právě stejného pohlaví...nezlobte se, ale to už je přehnané, a myslím si, že dotyční vlastně doopravdy zamilovaní nejsou.

Dobře, za tyto názory mě polovina lidstva zabije, takže se raději vrátím k původnímu tématu- v kolika příbězích mají takovéto vztahy smysl? A pokud to berete jen jako koření, obzvláštění, je to jako ze solí- skoro každý jí jí, má jí rád, ale nebere jí jako nic zvláštního, protože je jí prostě všude dost. Čtenáři už jsou takovými povídkami přesycení.

A tak vás prosím- až budete chtít cokoli z této kategorie napsat, ať klidně jen nevinnou postelovou scénu, zamyslete se, jestli to má ve vašich příbězích smysl. Vyřeší se tím něco? Ukáže to nějak na charakter hrdinů? Posune se tím jejich vztah? Pokud si na všechny tři otázky odpovíte ne, prosím, upusťte od toho. Jistě se vám naskytně mnoho vhodnějších příležitostí o tom psát.

A co si o tom myslíte vy?
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Vanessa Vanessa | 18. září 2015 v 20:01 | Reagovat

Na to mohu souhlasit. A ty moc dobře víš, že já s tebou doopravdy souhlasím a nepíšu to jako "ahoj".
Ale..když si to tak vezmeš, lidé to čtou, protože se nudí. Ano, já si myslím, že se lidé už prostě nudí a proto to čtou. Já mám ráda romantické scény (a teď mě můžete za to kritizovat), ale myslím si, že i v tom je trochu víc než v posteli.
K té sourozence přitažlivosti musím říct, že se někdy opravdu mohou milovat, když to nevědí. Vlastně stejně pocházíme z jednoho rodu a jsem jedna krev, ale nepochop mne špatně, mě se to hnusí. Tohle se mi vyloženě hnusí, ale chápu dvojice, které prostě měli smůlu.

2 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 18. září 2015 v 20:52 | Reagovat

[1]: Já vím, mohu upřímně říct, že tě znám, takže chápu, že ty bys nikdy nepsala prázdné lichotky.
To s tou nudou je zajímavý nápad, rozhodně na něm něco bude, ale pokud si chtějí přečíst něco s erotickým nádechem, mohou to najít i v dobrém příběhu. Ale fakt je, že někteří to možná čtou ze stejného důvodu jako já- chtějí vědět, jak příšerné to může být :-)
Ano, ale já jsem mluvila o případech, kdy to ti dva ví. Třeba existují fan fiction na bratry z kapely Tokiho Hotel, a není jich málo. Ale i když o tom neví...nezlob se, ale já si prostě myslím, že to není přirozené. Kdyby to bylo tak, že by se sourozenci běžně přitahovali, všichni lidé by již dnes byli postižení, protože by pocházeli vlastně ze sourozenců. Ojediněle se to možná stát může, ale já o tom nechci číst.

3 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 19. září 2015 v 14:43 | Reagovat

Heh, mně to teda moc psát nejde, takže to v povídkách moc nepoužívám, nebo jen v náznacích a vždycky to vymyslím tak, aby bylo jasné, že spolu postavy spaly, ale abych do toho nemusela zabředávat. Třeba i vím, že by to tam ničemu nevadilo, ale protože taky vím, že je to něco, co mi popsat nejde (stejně jako mi nejdou popisovat bitvy nebo tak), tak to nedělám. A stejně jako ty fakt nesnáším, když autor používá vulgární výrazy. Prostě mi do toho nesedí a nelíbí se mi v jinak dobrým jazykem psaném díle náhlá "kun*ička". Jako fakt... ne. Zvládla jsem napsat i jednu kraťoučkou novelu o znásilnění, kde prakticky bylo jen to, ale přesto jsem tyhle běžné výrazy vůbec nepoužila, protože mi to přišlo nevhodně vulgární.

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 19. září 2015 v 19:43 | Reagovat

[3]: Rozumím ti a moc děkuji za komentář, se kterým nemohu nic než souhlasit...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama