Červen 2016

When the lightning strikes

30. června 2016 v 7:00 | Karin |  Hudební rozplývání
Jsem zde s další písní. Víte, většina lidí vůbec nedokáže říct, jaká je jejich nejoblíbenější kapela, ale já mám docela pevný žebříček. A právě Smokie, od kterých tato skladba je, pro mne obsadili druhé místo. Ze všeho, co poslouchám, je to nejspíš to nejjemnější, ale stejně je to rock, v tomto období, odkud je When the lightning strikes, dokonce hard rock.
To jsem ale odbočila. Aby bylo jasno, nemyslím si, že krása písni od Smokie spočívá v textech. Popravdě, některé jejich skladby, především ty starší, jsou textově spíše legrační, i když jsou téměř všechny o nešťastné lásce. No, a ty nejnovější se zase někomu můžou zdát až přeslazené. Ale přijde mi, že zrovna When the lightning strikes nezapadá ani do jedné kategorie, a i když ta myšlenka není zase tak originální, hrozně se mi líbí zpracování. Dám sem nejprve text, ještě přesně vysvětlím, čím mě okouzlil.

Silnější než krev - kapitola XVI.

29. června 2016 v 21:04 | Karin |  Silnější než krev
Tak, jsem zde s další kapitolou. Možná v ní tak úplně nepřevažují emoce jako ve většině této povídky, ale já stejně doufám, že se vám bude líbit. Mimochodem, myslíte si, že to těm dvěma nakonec vyjde?

Nový kluk

27. června 2016 v 14:32 | Karin |  Parodické a jiné směšné příběhy
Chcete vědět, jak jednoduché je napsat dívčí románek ze školního prostředí? Velmi. A ani na to nepotřebuji stovky kapitol, stačí mi pouhých 1528 slov. Tak se se mnou ponořte do strhujícího příběhu, kde vůbec nebudete vědět, co se stalo v další scéně, a ne, vůbec to není jako tisíce podobných příběhů!
Jsem zde s další parodií, ve které jsem si spíše chtěla zkusit, jaké je napsat něco takového. Už chápu, v čem je to kouzlo, proč to tolik lidé dělá. Jestli se totiž chcete držet otřepaných zápletek, je to velmi, velmi jednoduché. Samozřejmě, je to formou parodie, ale stejně.
Akorát bych vás chtěla varovat, že ono to obsahuje i něco jako +13, ale je tak mizerně napsaná, že by to stejně nikomu nemohlo vadit.
Mimochodem, zahajuji soutěž "najdi co nejvíce nelogičností". Je jich tam vážně spousta. Kdyby se to ujalo, vítězi bych mohla napsat parodii podle jeho přání, pokud parodovanou věc ovšem znám.

Born to touch your feelings

20. června 2016 v 17:41 | Karin |  Hudební rozplývání
Hodně lidí se neustále diví, jak pro mě hudba může tolik znamenat, a ptá se, jak je to vůbec možné. Proto jsem si dnes vybrala píseň Born to touch your feelings od Scorpions, pomocí které se pokusím alespoň něco málo objasnit. Musím říct, že originálnější skladbu jsem snad ještě neslyšela, protože, jako by nestačilo docela neobvyklé téma, to není z pohledu vyprávěče, ale přímo té skladby. Ano, je to píseň z pohledu písně. Jako obvykle sem dám jako první text:

Nejlegračnější přeslechy

19. června 2016 v 20:50 | Karin |  Hudební rozplývání
Tuto část jsem se rozhodla pojmout trochu jinak. Na internetu samozřejmě existuje spousta videí s přeslechnutými titulky, ale bohužel je vždy najdete jen anglicky, takže jsem se rozhodla udělat něco jako jako své přeslechnuté titulky, ale i s překladem. A také, najdete spoustu těchto videí, kde jsou dotyční i sprostí, což si odpustím, protože někdy se mi zdá, že oni tam snad ani ta sprostá slova neslyší, že se jen snaží být rádoby vtipní.

Abych to uvedla na pravou míru, nechávám být písně, které neposlouchám, protože zaprvé většinou neznám pravou podobu textu, a navíc, nejlegračnější na celé této části je, že já ve většině těch písní rozumím ty nesmysly, i když znám text! Příští část už zase bude normální, snad vás alespoň trochu pobavím. Pod textovou částí vždy máte interpreta, název, odkaz a přesnou sekundu, kdy by to mělo zaznít.

Silnější než krev - kapitola XV.

10. června 2016 v 7:00 | Karin |  Silnější než krev
Omlouvám se za délku této kapitoly, zkrátit to prostě nešlo, vše mi tam přijde moc důležité, než abych to smazala. Snad vám to nebude moc vadit.
Co se týče děje, dost se nám posunul dále. Ani jsem to neplánovala, možná je to moc rychle, nevím, ale měla jsem takový pocit, že toto je ta správná chvíle. Obvykle pro vás mám otázku, ale tady zrovna není moc tajemství, takže mě napadá jen jedna - čekali jste to? (snad vám dojde co, protože si to nemůžu prozradit už tady.) A jak jste si mysleli, že to bude probíhat?
P.S.: Pro čtenáře, které zajímají zbytečnosti o mé osobě (v případě nezájmu přeskočte, prosím) - Nechápu proč, ale u psaní této povídky si čím dále tím více přijdu trochu zdrogovaná. To zní mnohoznačně, ale já to myslím tak, že když jsem psala první kapitoly, bylo to jako vždy, když píši - bavilo mě to, ale napsala jsem kapitolu, byla šťastná, že je to za mnou a na další jsem se vrhla až za několik dní. Teď pomalu zjišťuji, že mi ta povídka přináší takový...zvláštní, ale krásný pocit, jakési opojení. Už jsem to cítila i u jiných, ale ne přímo u procesu psaní. Doufám, že se to moc neodráží na kvalitě, ale stalo se vám to už někdy také? Připadali jste si, jako byste nějakou povídku nepsali úplně při smyslech a právě ona vám ten pocit způsobovala?

Silnější než krev - kapitola XIV.

9. června 2016 v 14:06 | Karin |  Silnější než krev
Snad ani není možné, jak mě každý den napadají nové a nové věci do této povídky. Neměla jsem nic a najednou mám děj na další dvě kapitoly dopředu. Múza se zbláznila. Asi jsem na to přišla. Když mám já školu, ona podřimuje, a když se mi blíží prázdniny, probouzí. Nebo má ráda léto. Jinak to není možné. Ne, že bych si stěžovala, jen nejsem zvyklá.
Co se týče této kapitoly, a nejen mých žvástů o inspiraci, nebojte se, už to pomalu směřuji ke kapitolám, na které nejspíš stejně všichni čekají (to pochopíte na konci této). No, snad se vám ale stejně bude líbit i to, co jim bude předcházet. Budu ráda za každý upřímný názor.
A co se týče té písně, ano, já vím, o čem je doopravdy, ale stejně to docela sedí. Protože přesně toto vůdce svým způsobem udělal.

Silnější než krev - kapitola XIII.

6. června 2016 v 7:00 | Karin |  Silnější než krev
Vlastně ani nevím, co bych k této kapitole řekla. Byla to jedna z mála, kterou jsem měla vážně předem rozplánovanou, takže se mi psala snadno. Jen vám řeknu, že bych nechtěla být mými postavami, zvláště ne z této povídky. Ten zmatek, který v sobě mají, si snad ani nezaslouží. Někdy nechápu, proč jim tak ubližuji. No nic, snad se vám to bude líbit a mě moc potěší každý upřímný názor.

Silnější než krev - kapitola XII.

5. června 2016 v 20:49 | Karin |  Silnější než krev
Za tuto kapitolu mě přizabijete, já vím. Vím, kolik lidí tady má Palmitu rádo, a po tomto... stát se to ale muselo a mělo. A vlastně, v té původní verzi udělala něco dost podobného a byl to jeden z důvodů, proč jsem ji neměla ráda. Nyní ji sice ráda mám, ale trochu mě mrzí, že se to muselo stát.
Co se týče té písně, je to zvláštní, ale je to vlastně ta, na jejímž základě celá ta povídka vznikla. Prostě jsme cestovali autem kolem Alp, toto zrovna hrálo a tak nějak mě to napadlo. Nechápu proč. Ono to v té nové verzi zase tak moc nesedí.
Tak snad se vám ta kapitola i přes tu věc bude líbit!
P.S.: Moc se omlouvám, že nevycházejí články, ale vážně na ně nemám čas. Stihám psát jen kapitoly (což je rpo mě momentálně přednější), ale o nečem vypovídá už to, že se do školy učím i v sobotu, abych to vůbec stihla.

Silnější než krev - kapitola XI.

2. června 2016 v 7:00 | Karin |  Silnější než krev
Aby bylo jasno, tuto kapitolu jsem vlastně psala asi před týdnem, ale neměla jsem čas ji úplně dotáhnout do konce. Nutně potřebuji prázdniny a žádnou matematiku. No, doufám, že se mi tam žádná nevloudila a že se vám to bude líbit.
Co se týče té písně, vlastně se mi to hodí jen na vztah Neily a Asmentela (ačkoli...ten verš "the world is a mess" by si měli Jezdci vyvěsit jako motto.), ale dost.
Mimochodem, myslíte si, že to, co řekl vůdce, myslí doopravdy, nebo za tím něco je? A co?