Nový kluk

27. června 2016 v 14:32 | Karin |  Parodické a jiné směšné příběhy
Chcete vědět, jak jednoduché je napsat dívčí románek ze školního prostředí? Velmi. A ani na to nepotřebuji stovky kapitol, stačí mi pouhých 1528 slov. Tak se se mnou ponořte do strhujícího příběhu, kde vůbec nebudete vědět, co se stalo v další scéně, a ne, vůbec to není jako tisíce podobných příběhů!
Jsem zde s další parodií, ve které jsem si spíše chtěla zkusit, jaké je napsat něco takového. Už chápu, v čem je to kouzlo, proč to tolik lidé dělá. Jestli se totiž chcete držet otřepaných zápletek, je to velmi, velmi jednoduché. Samozřejmě, je to formou parodie, ale stejně.
Akorát bych vás chtěla varovat, že ono to obsahuje i něco jako +13, ale je tak mizerně napsaná, že by to stejně nikomu nemohlo vadit.
Mimochodem, zahajuji soutěž "najdi co nejvíce nelogičností". Je jich tam vážně spousta. Kdyby se to ujalo, vítězi bych mohla napsat parodii podle jeho přání, pokud parodovanou věc ovšem znám.



Ashley

Čauky. Jmenuju se Ashley Simona Amelia Sarah Johnsonová. Je mi patnáct a právě chodím do třetího ročníku na střední škole v Praze. Jsem totiž tak chytrá, že jsem přeskočila několik tříd. Mám doma jednu sestru, jmenuje se Jane a je ji sedmnáct let, a dva bratry, Tima a Toma, kterým je pět (jsou to dvojčata, protože v každé rodině by měly být alespoň jedna dvojčata).
Vstala jsem z postele. Oblíkla jsem si růžové tričko s nápisem "SWAG" a černé legíny, protože je to cool. Moc mi to slušelo, protože vypadám jak modelka. Stáhla jsem si blonďaté vlasy dlouhé až k zemi do drdolu a šla se nasnídat.
"Dobré ráno," řekla jsem mamce, kterou jsem potkala. Vzala jsem si cornflakes a zalila je mlíkem.
"Dobré ráno," odpověděla. "Máš hotové domácí úkoly?"
"Jasně," řekla jsem. Domácí úkoly jsem si vždycky dělala hned potom, co jsem přišla ze školy domů. Nechtěla jsem být jako ty fifleny z naší třídy.
Jmenovaly se Emma, Hannah, Megan a Susan. Na školu jsem přišla tenhle rok nová a ony mi kvůli tomu ztrpčovaly život. Měla jsem jen jednu kamarádku (Tamarru) a kluci o mě kvůli jejím pomluvám neměli zájem.
Stejně měly nejhezčí kluky ze školy ony. Emma chodila s Markem, Hannah s Bobem, Megan s Christopherem, a Susan s Peterem. Nechápu, proč chodili s takovými fiflenkami. Kvůli nim jsem nerada chodila do školy, protože mě šikanovaly.
Pípl mi mobil. Přišla mi esemeska od Tamarry.
Jdeme spolu?
Rychle jsem ji odpověděla.
Jo. Stavím se k tobě.
Tamarra přeskočila několik tříd stejně jako já, takže ji byla taky patnáct. Měla husté černé vlasy dlouhé do půlky zad, ale to proto, že ji za ně EHMS (tak si Emma, Hannah, Megan a Susan říkaly) tahaly. Jinak by je měla stejně dlouhé jako já. Měla modré oči.
Došla jsem k jejímu domu. Byl obrovský a růžový. Zazvonila jsem. Tamarra vyšla. Na sobě měla bílé tílko s nápisem "I'm the best", černé kraťasy a conversky. Ty jsem měla i já. Koupily jsme si je před týdnem spolu. To mi připomíná, že budeme muset jít do obchodu znovu, protože týden staré boty už jsou out. EHMS si je kupovaly každý den.
"Ahoj," řekla jsem.
"Ahoj," odpověděla. "Slyšela jsi, že dneska ve škole má být nějaký nový kluk?"
"Ne. Nekecej!" Se zájmem jsem se na ni dívala. Pak mi ale něco došlo. "No jo, jenomže on bude určitě chtít někoho z EHMS."
"Ach jo, to je fakt," povzdechla si. "Proč nás nikdo nemá rád?"
"Ach jo," povzdechla jsem si taky "Za to můžou EHMS."
"Jo. Přesně tak."
Došly jsme ke škole. EHMS už na nás čekaly. Emma na sobě měla krátké červené minišaty a lodičky, Hannah to samé, ale modré, Megan zelené a Susan růžové. Byly hrozně zmalované. Vůbec jim to neslušelo, ale ostatní si mysleli opak. Stáli tam i jejich kluci.
"Hele, kdo přišel," vysmívala se mi Emma. Je tak zlá! Do očí se mi tlačily slzy, ale nebudu před ní brečet.
"Chudinko. Je mi líto, že máš špatný den. Ráno ses asi vykoupala v rajčeti," platila ji to Tamarra. Byla tak statečná! Obdivovala jsem ji za to, já bych se EHMS nikdy tak postavit nedokázala! Emma zalapala po dechu. Plácly jsme si a prošly kolem nich.
"Jo! To jsi ji nandala!" pochválila jsem Tamarru.
"Díky."
Vešly jsme do třídy. Jako obvykle jsme si sedly do první lavice, přímo před katedru. Někteří ještě dopisovali domácí úkoly, ale my jsme se měly hotové. Povídaly jsme si, jako vždycky. Tamarra mi zrovna vyprávěla něco o novém příspěvku na Facebooku, ale já jsem ji nevnímala. Do třídy totiž někdo vešel. Ach bože, byl tak krásný!
Měl krátké hnědé vlasy, sčesané takových sexy způsobem. Jeho oči byly taky hnědé a hluboké jako noc. Nemohla jsem spustit oči z jeho vypracované postavy, oblečené v tričku a džínech. Když se na mě podíval on, uhnula jsem pohledem. Nikdy nemohl chtít ji, když tam byly EHMS.
Zazvonilo. Byla matika. I když mi šla, nesnášela jsem ji. Do třídy vešel učitel.
"Ahoj, děti, jak jste si asi všimli, máme tady nového spolužáka! Pojď se představ se nám!"
Nový kluk šel před tabuli a začal: "Ahoj, jmenuju se Jack a budu s váma chodit do třídy." Zase si sedl a učitel nám zadal nějaké příklady.
Od nudného počítání mě zachránila Tamarra. Poslala mi lísteček.
Tak co na něho říkáš?
Okamžitě jsem odpověděla.
Je tak sladký a sexy! Škoda, že ho nemůžu mít!
Hele, ten kluk se na tebe kouká!
Neblbni.
Otočila jsem se. Naše pohledy se setkaly. Usmál se na mě. EHMS si začali něco špitat. Ach jo. Určitě na nás zase něco mají. Raději jsem se otočila zpátky a odpověděla Tamaře.
Bože, on je tak úžasný!
"Pane učiteli, pane učiteli!" žalovala Susan, "Tamarra a Ashley si dopisují!" Vrhla jsem po ni vražedný pohled. Měla jsem ji už plné zuby. Pan profesor vzal náš lísteček a začal ho předčítat nahlas. Červenala jsem se a přála si se propadnout do země. Celá třída se začala smát, včetně toho kluka.
Rozbrečela jsem se a rozběhla se na záchod. Byla jsem tam až do konce hodiny a celou přestávku. Pak jsem ale musela jít na češtinu. Napadlo mě, že ji vynechám, ale mamka by se zlobila. Se sklopenou hlavou jsem vyšla z kabinky. Samozřejmě tam stály EHMS a začaly se mi posmívat. Beze slova jsem prošla kolem nich.
Vyšla jsem na chodbu. Najednou jsem do někoho vrazila. Omluvila jsem se a vzhlédla. Byl to ten nový kluk! Znovu jsem se začervenala.
"Ahoj," řekl. Jeho hlas byl tak krásný! Ale asi se mi přišel jenom vysmát, jako všichni ostatní. Chtěla jsem kolem něho projít. Ale jeho sladký úsměv mi v tom zabránil. "To, co jsi napsala, bylo hrozně hezké! Líbila ses mi už od prvního okamžiku, co jsem tě viděl."
Zase jsem se začervenala. "Ale proč? Ve třídě jsou přece i mnohem hezčí holky!"
"Myslíš ty namyšlené fifleny? Ty jsi jiná než ony a proto...jsem se do tebe asi zamiloval."
"Taky tě miluju!" řekla jsem.
Věděla jsem, že je to ta pravá láska. Naše rty se přibližovaly, až se sebe dotkly. Všichni se na nás dívali a já jsem byla šťastná, že jsem konečně dala EHMS co proto. Když jsme od sebe odlepili naše rty, podívala jsem se na ně. Mračily se. Ostatní nám začali tleskat.
"Dost!" zaječela Hannah, ale skoro nikdo ji neposlouchal. "Nechme ty ubožáky, ať si to užijou! Jacku, ty jsi u nás právě skončil!" Jedna holka se k ní otočila.
"My už tě nemusíme poslouchat."
"Jo!" ozval se někdo další. Nakonec se všichni přidali na naší stranu.
"Nechceš zajít ke mně domů?" nabídl mi můj kluk.
"Jasně. Moc ráda!" souhlasila jsem nadšeně.

Jack

Dneska jsem potkal úžasnou holku. Byla tak krásná a sexy! Všiml jsem si toho, ještě než začala hodina. Vím, že si na mě dělali zálusk i ty fifleny, ale já jsem se do Ashley zamiloval na první pohled! Pan učitel je pak přistihl, jak si o mně dopisují s kamarádkou. Bylo to tak úžasné gesto lásky!
Když pak odběhla na záchod, byla hrozně roztomilá. Čekal jsem na ni, abych ji mohl říct, jak moc ji miluju. Políbili jsme se. Bylo to tak nádherné! Vůbec mi nevadilo, že nás všichni viděli, je to přece tak romantické!
Odprovázel jsem ji po dlouhém školním dni. Došli jsme až k paneláku, kde jsem teď bydlel. Ona se zastavila.
"Tady bydlím," oznámila mi.
"Já taky!" vykřikl jsem nadšeně. "Jsme sousedi! Bydlím v bytě číslo dvacet pět!"
"Já v bytě číslo dvacet šest! Bydlíme vedle sebe! To je tak romantické!"
Vyšli jsme po schodech. Doma nikdo nebyl. Měli jsme celý byt pro sebe.
"Co budeme dělat?" zeptal jsem se.
"Neuděláme si domácí úkoly?" navrhla. Nadšeně jsem souhlasil. Školu jsem neměl rád, ale bude to určitě zábava.
"Čím začneme?"
"Tak napřed matika, pak čeština a nakonec angličtina?"
"Jasně," odpověděl jsem. Měla tak skvělé nápady! Úkoly jsme udělali rychle, přemýšlel jsem, co dál.
"Podíváme se na film?"
"Jasně. A na jaký?"
"Asi nějaký romantický, ne?"
"Jasně."
Pustil jsem nějaké DVD. Ani jsem nevěděl co. Donesl jsem máslový popcorn. Ona se na mě usmála. Bože, měla tak krásný úsměv! Musel jsem ji políbit. Začali jsme polibek prohlubovat. Položil jsem ji na gauč. Zapnul jsem místo filmu zamilované písničky. Začal jsem ji pomalu svlékat. Ona mě taky.
"Jacku, miluju tě," zašeptala.
"Já tebe víc," odpověděl jsem.
"Ne, já."
"Ty víš, že to není pravda."
"Ale je."
"Není." Chtěla protestovat, ale umlčel jsem ji polibkem. Zavzdychala. Bylo to tak nádherné. "Chceš to?" zeptal jsem se.
"Samozřejmě, Jacku!"
Pomalu jsem do ni vniknul. Bylo to krásné, a i když jsme to oba dělali poprvé, neměli jsme s tím žádný problém. Když jsme skončili, usnuli jsme vedle sebe. Ráno jsme se oblékli a šli jsme spolu do školy.
O tři roky později
"A vy, přítomný Jacku Browne, berete si za manželku Ashley Simonu Amelii Sarah Johnsonovou?"
"Ano," odpověděl jsem a políbil svou nevěstu. Já jsem měl na sobě smoking, ona bílé šaty. Kolem nás pobíhalo pět našich dětí - James, Claire, Stacey, Sean a Alice. Ashley zrovna čekala šesté.
Za družičky nám šly Emma, Hannah, Megan a Susan, se kterými jsme se usmířily a které nám to moc přály. Všechny na sobě měly žluté šaty a žluté lodičky. Tleskaly, když jsme se políbili.
A žili jsme spolu šťastně až do smrti.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Adine Adine | E-mail | Web | 29. června 2016 v 18:11 | Reagovat

Ashley- škola v Praze a přesto všude cizojazyčná jména (to znám :D ).
Taky potká nového kluka, hned se do něj zamiluje, on ji taky miluje a políbí se. To se znají sotva hodinu a jednu přestávku.
Taky tam bylo pár chyb třeba v ní/ni (nejspíš to bylo úmyslně, alespoň doufám a jinak se omlouvám, pokud to má být dobře :))
A taky měl ty fifleny nějak rychle prokouknutý.
Jednou je to z pohledu Ashley, podruhé od vypravěče.
Jack- no, nemyslím si, že to dopisování měl být důkaz lásky...
Nechápu, jak může být někdo roztomilý, když pláče.
Skvělý nápad? Dělání úkolů?! A ještě mají češtinu i angličtinu, přitom vypdá, že jsou buďto z Ameriky nebo Anglie.
Nechápu, jak se můžou mít takto rádi, nechápu, proč TO dělají a přitom se ještě neznají. Jinak to s tím "já tě miluji víc!" "ne, já!" je hrozné :D
O tři roky později- to jim bylo osmnáct a už mají svatbu a na cestě je šesté dítě...
Rozesmát mě se ti povedlo! Takovéto příběhy jsou často na Wattpadu, a přiznám se, že jsem kdysi psala něco podobného... Hrůza!
Fakt super ;)

2 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 29. června 2016 v 19:50 | Reagovat

[1]: Vždyť o to jde.

Jo, vždyť víš, láska na první pohled :-)

To nevím, to jsem nedělala záměrně, ale v parodii to snad nevadí. Ale opravím to.

To měl :-)

Vyprávěče? Spíše Jacka, ne?

Přesně. Být jím, asi bych se Ashley ještě dlouho vyhýbala :-)

Ale ano, když si do někoho zamilovaná, myslím, že stát se to může, ale toto není láska.

Vždyť ano, to dává perfektně smysl :-)

Přesně :-)

Ano, samozřejmě. Velká láska, ne? :-)

Děkuji, to jsem moc ráda. Ne, tak hrozné to určitě nebylo.

3 nejsso nejsso | E-mail | Web | 30. června 2016 v 19:55 | Reagovat

1. příběh krásný
2. hltala jsem ho až do konce
3. není to divné, že se znají jeden den a hnedka se spolu vyspí?
4. škoda, že si tam nedala jak se usmířili s tou partou holek
5. líbilo se mi to

4 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 30. června 2016 v 19:56 | Reagovat

[3]: Ehm...pochopila si, že to má být parodie? Zmiňovala jsem to snad dvakrát nebo třikrát.

5 dream-world-and-life dream-world-and-life | 1. července 2016 v 16:28 | Reagovat

Je to dokonalá parodie! Četla jsem ji už v pondělí nebo v úterý,  ale k okomentování jsem se dostala až teď.
Podle mě tahle povídka obsahuje snad ty nejvíc kýčovitá témata a to je dobře! Soutěže nelogičností se ale asi nezúčastním. Nelogičností je tam totiž fakt hodně!  :D

6 nejsso nejsso | E-mail | Web | 1. července 2016 v 16:28 | Reagovat

[4]: nevěděla jsem to tak sorry

7 May May | Web | 1. července 2016 v 19:43 | Reagovat

(vím že jsem ti toho poslední dobou moc nekomentoval, ale chodím sem, každej den. jen k "seriálům" a rozborům skladeb nemám moc co říct..)
Ke konci jsem se začal smát. Čekal jsem, nebo možná doufal, že se budou dívat na Titanik, a pak když došlo na sex, kterýho se účastnil "Jack", vybavila se mi scéna ze zmíněnýho filmu "dotýkej se mě, Jacku" :D Dorazilo mě už jenom 5 dětí během 3 let. :D

8 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 3. července 2016 v 17:16 | Reagovat

[7]: Já vím, opravdu. Chystám se psát i jiné články, ale prázdninami mi opravdu nepřibylo moc času :-)

Ups, na Titanic jsem ani nepomyslela. Původně se měli dívat na něco jako Na křídlech lásky nebo podobnou blbost :-) Ale díky :-)

9 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 3. července 2016 v 17:36 | Reagovat

[5]: Děkuji moc, vážně.

No právě. Snažila jsem se to tak udělat. Je jich tam hodně, já vím .-)

10 Nelogična Nelogična | E-mail | Web | 8. července 2016 v 20:14 | Reagovat

Chvilku jsem čekala, že se na konci ukáže, že je EHMS stále nesnáší a zkusí jim zkazit svatbu.
Je přímo úžasné, že s tím sexem počkali, až dojdou domů. Taky očividně byli zodpovědní a používali ochranu, jak je vidět z počtu jejich dětí na konci příběhu.
Taky se mi líbí to využití českých jmen, jako je třeba "Ashley" nebo "Jack".

11 reveriedreams reveriedreams | E-mail | Web | 10. července 2016 v 12:31 | Reagovat

[10]: Hele, tak ono to tak i prvně mělo být, ale potřebovala jsem jednak, aby se vzali, a jednak, to by dávalo moc smysl, ne?

Přesně tak. Původně se měli vyspat na záchodcích, ale nemohla jsem se rozhodnout, jestli na dívčích nebo na chlapeckých.

Přesně :-)

Chceš parodii za odměnu?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama